Machine transcription, not yet edited
====================
2022-02-08-0004.jpg
====================
Pokus o teze o civilní interpretaci na kurz SČEDu 1962 1. Civilní interpretace není jen nějaký tlumočnický požadavek, důraz na moderní formy zvěstování, solidaritu s moderním člověkem, snaha promtnout motivy evangelia do všedních lidských problém, lidských vztahů. Civilní interpretací je sama inkarnace: Slovo se stalo tělem. Proto základním motivem Je důraz na celý život, jednání, celou lidskou existenci Ježíše Nazaretského. Tato skutečnost se mocně projevila v Ježíšově učení: zde najdeme silné tendence i slovy vyjádřit základní skutečnost: jde o tento svět, jde o tento život, o skutečné lidi, kteří jsou mi postaveni do cesty, jde o to jednat, jde o výsledek, o skutečnou poslušnost. Nikoliv už jen à plnění předpisů, duchovní postoj, odbytí "náboženských povinností", přípravu pro posmrtný život. Tato tendence je zřejmá zvláště v polemikách s judaismem, v podobenstvích a kázání na hoře. 2. ¢ Druhým silným motivem civilní interpretace je eschatologie, skutečnost že Ježíšovým přáhhodem, jeho dílem byla "nastarto+ vána nová epocha" /J.Trojan/ - a že je před námi její dotváření a dotvoření. Toto dílo probíhá v našich dějinách - je patrné v evropských dějinách, v mohutném náporu demythologizačním, osvobození /osvobozování/ lidského ducha od mýthů, passivity, poddanosti, otročení. Svět se začíná jevit jako stvoření, určené lidskému usilí, práxxx lidské tvořivosti, život jako úkol, jako radostný uděl - nikoliv jako trest, zkouška, provizorium, mámení smyslí, jako je tomu v mimokřestanských náboženstvích a jak se to projevuje ve zpotvořeném historickém křesťanství. Tento eschatologický pohled znamená: vidět pozitivně moderní dobu s její technikou, vědou, sjednocovací m usilím, vidět očima víry postup Ježíšova díla /uskutečňování Ježíšova programu/ v dějinách, vidět očima víry celou přírodu, nově vidět ulohu přírodní vědy i celou oblast techniky. Zbavit /zbavovat/ ovšem i techniku, vědu, lidské úsilí v dějinách /"pokrok" falešného mýthu, jímž jej opřádá odpad moderního myšlení, žurnalisté druhého řádu, popularizátoři, "kulturní" "filosofové", někteří umělci atd. 3. Kázat modernímu člověku neznamená usnadňovat mu přijetí nějakého výtahu evangelia, a snadňoučkého náboženství všedního dne, ale uvádět ho do skutečné, živé problematiky, skutečného života svědectvím o Ježíšově přchodu a jeho dílu, konaném dnes mezi námi i po minulých 2.000 letech. Jde o novou intepretaci zápas o živou aplikaci, postihující dnešní skutečnosti. Není to "ulehčení" přijetí, je to /zprvu úzká cesta: na rozdíl od široké cesty náboženské interpretace, vedoucí do zahynutí. Nejde o lacinou milost, ale o milost drahou, dávající sílu do nejtežšch zápasí moderního života, dnešního světa. Moderní slovník, nové představy, aktuální příměry, nové formy jsou důležité, patří nerozlučně k věci, nesmí však být považovány za to hlavní a jediné. 4. Církev je nutno přetvořovat, vidět odumírání starých forem a ne vázat na ně /ne svazovat s nimi úsilí o novou orientaci. Vytvářet
2022-02-08-0004.jpg
====================
Pokus o teze o civilní interpretaci na kurz SČEDu 1962 1. Civilní interpretace není jen nějaký tlumočnický požadavek, důraz na moderní formy zvěstování, solidaritu s moderním člověkem, snaha promtnout motivy evangelia do všedních lidských problém, lidských vztahů. Civilní interpretací je sama inkarnace: Slovo se stalo tělem. Proto základním motivem Je důraz na celý život, jednání, celou lidskou existenci Ježíše Nazaretského. Tato skutečnost se mocně projevila v Ježíšově učení: zde najdeme silné tendence i slovy vyjádřit základní skutečnost: jde o tento svět, jde o tento život, o skutečné lidi, kteří jsou mi postaveni do cesty, jde o to jednat, jde o výsledek, o skutečnou poslušnost. Nikoliv už jen à plnění předpisů, duchovní postoj, odbytí "náboženských povinností", přípravu pro posmrtný život. Tato tendence je zřejmá zvláště v polemikách s judaismem, v podobenstvích a kázání na hoře. 2. ¢ Druhým silným motivem civilní interpretace je eschatologie, skutečnost že Ježíšovým přáhhodem, jeho dílem byla "nastarto+ vána nová epocha" /J.Trojan/ - a že je před námi její dotváření a dotvoření. Toto dílo probíhá v našich dějinách - je patrné v evropských dějinách, v mohutném náporu demythologizačním, osvobození /osvobozování/ lidského ducha od mýthů, passivity, poddanosti, otročení. Svět se začíná jevit jako stvoření, určené lidskému usilí, práxxx lidské tvořivosti, život jako úkol, jako radostný uděl - nikoliv jako trest, zkouška, provizorium, mámení smyslí, jako je tomu v mimokřestanských náboženstvích a jak se to projevuje ve zpotvořeném historickém křesťanství. Tento eschatologický pohled znamená: vidět pozitivně moderní dobu s její technikou, vědou, sjednocovací m usilím, vidět očima víry postup Ježíšova díla /uskutečňování Ježíšova programu/ v dějinách, vidět očima víry celou přírodu, nově vidět ulohu přírodní vědy i celou oblast techniky. Zbavit /zbavovat/ ovšem i techniku, vědu, lidské úsilí v dějinách /"pokrok" falešného mýthu, jímž jej opřádá odpad moderního myšlení, žurnalisté druhého řádu, popularizátoři, "kulturní" "filosofové", někteří umělci atd. 3. Kázat modernímu člověku neznamená usnadňovat mu přijetí nějakého výtahu evangelia, a snadňoučkého náboženství všedního dne, ale uvádět ho do skutečné, živé problematiky, skutečného života svědectvím o Ježíšově přchodu a jeho dílu, konaném dnes mezi námi i po minulých 2.000 letech. Jde o novou intepretaci zápas o živou aplikaci, postihující dnešní skutečnosti. Není to "ulehčení" přijetí, je to /zprvu úzká cesta: na rozdíl od široké cesty náboženské interpretace, vedoucí do zahynutí. Nejde o lacinou milost, ale o milost drahou, dávající sílu do nejtežšch zápasí moderního života, dnešního světa. Moderní slovník, nové představy, aktuální příměry, nové formy jsou důležité, patří nerozlučně k věci, nesmí však být považovány za to hlavní a jediné. 4. Církev je nutno přetvořovat, vidět odumírání starých forem a ne vázat na ně /ne svazovat s nimi úsilí o novou orientaci. Vytvářet