Čas „obecný“ („relativní“)

Uvažujeme-li o „obecném času“ v kosmologickém kontextu (zejména v souvislostech, jež sleduje teoretická a kvantová fyzika), musíme vzít na vědomí, že třeba brzo po Velkém Třesku nemohl tento „obecný čas“ probíhat stejně rychle jako třeba ten nám dnes současný (nehledíc na to, že stejně musíme počítat s tím, že ani ten nám dnes „současný“ neprobíhá stejně rychle na všech jeho místech, ale že rychlost jeho „průběhu“ – což samo o sobě už představuje velký problém, a to jak pokud jde o ten „průběh“, tak pokud jde o tu „rychlost“); byl-li Vesmír brzo po svém počátku velmi „hustý“, musela být i rychlost všeho dění v něm jiná, řekl bych „pomalejší“, už jen proto, že v těchto počátečních podmínkách jej obrovská gravitace musela mocně zpomalovat. Pochopitelně to je jen zcela hypotetická úvaha, protože nebylo a není, s čím bychom to mohli srovnávat, a to do té doby, než došlo k odchylkám v průbězích od sebe se lišících procesů a tím i k jakémusi „rozpadu“ společného „obecného času“ na jednotlivé „obecné časy“ od sebe se oddělujících „regionů“ (viz např. čas průběhu pádu nějaké hmoty do „černé díry“).

(Písek, 070307-2.)