Přednáška z roku 1947 se zabývá otázkou, zda může Bible pomoci v konkrétních životních rozhodnutích. Autor kritizuje pokrytecké a selektivní čtení Bible, kdy věřící přijímají pouze ty části, které jim vyhovují, zatímco ostatní opomíjejí nebo ignorují, čímž se dopouštějí modlářství. Poukazuje na příklady z Bible (Gedeon, Izajáš, Pavel) a na nesrovnalosti v Písmu, které vedou k závěru, že ne všechna slova v Bibli jsou Slovem Božím. Tvrdí, že Bible neobsahuje konečný Boží zákon a že ani Ježíšova slova se nevyvíjela bez lidských aspektů. Autor zdůrazňuje nutnost rozlišovat mezi lidským a Božím slovem v Bibli, aby nedocházelo k modlářství písmena. Bible může pomoci v rozhodování nikoli hledáním konkrétních odpovědí, ale pochopením ducha Božích zákonů a získáním moudrosti z osvědčených pasáží. V závěru shrnuje, že v Bibli je třeba hledat pravé Slovo Boží, žít podle něj a v těžkostech se obracet na známé a pochopené pasáže, nikoliv hledat konkrétní rady, které tam nenajdeme.