Tento dokument se zabývá evropskou identitou a jejím vztahem k evropské jednotě. Autor rozlišuje mezi „evropskou jednotou“ a „evropskou identitou“, přičemž identita není dána, ale je výsledkem aktivní identifikace a historického procesu. Zdůrazňuje, že evropská identita je historický fenomén s počátkem, vývojem a koncem, a že naše chápání historie ji zároveň spoluvytváří. Jsme aktivními subjekty i objekty historie, schopni překračovat dané skutečnosti. Klíčové pro evropskou identitu jsou její kořeny v řecké (konceptualita) a hebrejské (chápání smyslu dějin a pravdy) tradici. Zvláště důležitá je hebrejská tradice chápání Pravdy jako nejvyšší instance, která je nezávislá na jakékoli evropské tradici a je cílem života každého Evropana. Tato univerzální Pravda, která je „nad vším“, může sloužit jako orientační bod pro evropskou identitu a integrovat různé kulturní tradice světa. Autor vyjadřuje naději, že evropská identita nebude pouze politická či ekonomická, ale založená na univerzálních idejích a otevřenosti vůči ostatním národům, a varuje před ztrátou evropské podstaty při snaze o politickou jednotu.