Tento dokument představuje přednášku Josepha Hromádky z roku 1968 nazvanou „Interpretace a utváření světové skutečnosti“. Přednáška se zabývá komplexním vztahem mezi lidským poznáním, vírou a realitou světa. Hromádka kritizuje pouhý pozitivismus a zdůrazňuje, že skutečnost světa je neodmyslitelně spjata s Boží stvořitelskou a vtělenou činností. Podle něj realismus křesťanského věřícího nevychází z pouhého přijetí danosti světa, nýbrž z jeho chápání jako Božího stvoření. Dokument rovněž rozebírá odpovědnost křesťana za utváření světa, přičemž zdůrazňuje napětí mezi Boží říší a světskou realitou. Zdůrazňuje, že křesťanství není jen vnitřní záležitostí, ale aktivním zapojením do dění světa, kritickým postojem k jeho nespravedlnostem a snahou o jeho obnovu. Hromádka se staví proti izolaci teologie a zdůrazňuje její propojení s filosofií a vědeckým myšlením, přičemž pravda je chápána jako transcendentní princip, který se zjevuje ve světě a skrze víru.