Přednáška Ladislava Hejdánka z cyklu Logika I se zaměřuje na problematiku vymezení filosofické logiky v kontrastu k logice formální. Autor vychází z Hegelova paradoxu, podle něhož je logika disciplínou nejobtížnější i nejsnadnější zároveň. Hejdánek odmítá povrchní přehledy definic a navrhuje hledat východisko v naslouchání jazyku. Prostřednictvím rozboru řeckého pojmu logos a slovesa legein poukazuje na nedostatečnost běžných slovníkových výkladů. S oporou v Heideggerově etymologické analýze interpretuje legein jako původní akt sbírání, shromažďování a sjednocování rozptýleného do celku, což přirovnává k původnímu významu německého lesen či českého číst. Cílem přednášky je připravit půdu pro kritické zhodnocení logiky nikoliv jako technické disciplíny, ale jako hlubokého filosofického tázání po základech řeči a myšlení.