Pavel Ryjáček – Petr Kadlec, O Patočkově textu Německá duchovnost doby Beethovenovy
Machine transcription, not yet edited
====================
2012-07-06 Německá duchovnost Beethovenovy doby.mp3
====================
Český rozház tři v tabu posloucháte ve sváteční den, který je ovšem tentokrát především Dnem s Beethovenem. Připomeňme, že právě dnes je tomu dvěstě let od doby, kdy v Teplicích napsal Ludwig van Beethoven první ze tří slavných dopisů Nesmrtelné milence. O tom jste mnohé mohli slyšet dnes popolední. Teď nás ovšem čeká jiný výlet do Beethovenovi doby. Ani hudební vědec, ani historik, ale filozof. A to jeden z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století, Jan Patočka. Co tak asi může mít filozof společného s Beethovenem? A co tak asi může mít Jan Patočka společného s Beethovenem? Samozřejmě jsou to řečnické otázky. Připustíme-li, že hudba může být mimo jiné způsob myšlení, pak by měla dobrá hudba zajímat každého dobrého myslitele. A by historii také zajímala. To až dnes se nám některé disciplíny jeví jako oddělené a nesouvisejcí. Toto je prvé dneska filozof. Nemusí mít nic společného s básníkem, stejně jako matematik nemusí mít nic společného s muzikantem. Vědec nemusí chodit do divadla a hudební skladatel nepotřebuje sledovat výtvarné umění. Co má nebo může mít filozof společného s hudbou? Na to by ovšem byla odpověď. Filozof Jan Patočka přemýšlel nejen nad Beethovenovou hudbou, ale také nad Beethovenovou dobou. A o svých úvahách zanechal zajímavou stopu v článku, který vyšel v časopise Hudební rozhledy v roce 1970. Ten článek má název Německá duchovnost Beethovenovy doby. A rovnou pověsme, že jako všechny Patočkovy texty znamená poměrně náročné čtení. Není to sice text ryze filozofický, na rozdíl od Patočkových hlubších studií, je to vlastně na Patočkovy poměry záležitost spíš popularizující, ale přesto potřebuje docela dost soustředění. Čímž rovnou varujeme, jaká bude ta následující hodina? V časopise Věnovaném hudbě vyšel text takového zaměření, takové délky a hlavně takové obtížnosti, jako je právě ten Patočkův. Místy není snadného interpretovat a není snadné mu hned porozumět. I kdyby dneska takový článek otiskli, tak je velká otázka, kdo by ho dokázal číst. My ten pokus ovšem učiníme, který poslouží alespoň jako ukázka toho, na jaké úrovni museli být čtenáři hudebních rozhledů v roce 1970. A nebo jakou úroveň předpokládal Jan Patočka. Tedy Německá duchovnost Beethovenovi doby, které to byly nic než dokončené pod tím recordem. Je naposled zásadně rozhorhována možnost, aby člověk nevykročil úplně na cestu naprostého zvněškovění, nerozhodl se pro ovládající ovládnutí přírody a zařazení do říše kolosálních sil, jež vydávají lidstvo posléze na pospas svému iracionálnímu rozpoutání. V 57 letech Beethovenovi existence se odehrála Velká francouzská revoluce a její výustění v diktaturu Napoleonovu a v sérii válek, jaké neměly dosud v Evropě předchůdce, restaurace a náznaky nové lidské naděje v její překonání. Během těchto katastrof se v pozadí konsolidovala západní Buržuazie a její kapitalistický spár na bohatství světa. Střední Evropa to sledovala zatím jen zpovzdálí a abstraktně, když byla opravěna krizi dosavadních principů moderního života a pokusila se rozvinout před očima lidstva jinou zemí, do níž může duch odejít. Vytvořila v tomto duchu jako antitezi literaturu německé klasiky a radikálně jí záporné romantiky. Vytvořila novou filozofii hloubky, jaké myšlení nedosáhlo v celé moderní minulosti. Pro filozofickou reflexi byly objeveny nové možnosti. Oblast transcendentální, oblast historie, svět objektivního ducha. Evropa se sklonila nad sebou samou a vytvořila novou základní filozofickou disciplínu estetiku jako úvahu o tom životním smyslu. Zdůraznujeme-li tolik filozofii tohoto údobí je to proto, co v klasickém řecku-atického období právě filozofie uzavírá celé duchovní údobí. Snaží se reflektovat a rezimovat jeho dědictví a vytvořit novou životní bázi. Ale tato reflex se předpokládá spontánní všeobecné vyrašení tvůrčích sil, jakého jsme málo kdy svědky. Píše Jan Patočka ve svém textu, který vytvořila Evropa v době Beethovenově. Začínala být pyšná, spupná a nastavená tak, aby ovládla svět. Což je podle Patočky vedlo ke katastrofě. Ale nemuselo by to k ní bývalo vést, kdyby to evropské vzepětí ducha, o kterém ještě bude řeč, mělo trochu jiný průběh. A zároveň ta rostoucí pícha Evropy není asi jediná charakteristika. Pícha nepotřebuje jakousi duchovní sílu. Měla téměř bezmeznou důvěru v možnosti ducha. Můžeme říci, že to byla možná pyšná a nédobře reflektovaná důvěra, ale zároveň to byla velká motivace k tomu, aby v oblasti ducha ta doba podávala nějaký výkon. Což se zdá být dost odlišné od naší současnosti. Možná to dokonce je odlišné od naší současnosti. Možná ale, že uzrodu toho výjimečného období, o kterém píše Patočka, bylo něco podobného, co by konec konců mohl charakterizovat právě i dobu dnešní. Jaké si vědomí krize, jaká si potřeba udělat něco, někam vyrazit, s něčím přijít. A to se tehdy opravdu projevilo. Jak čteme u Patočky, Evropa zrodila literaturu německé klasiky kterou představila svou dosávadní dobu. Objevila také estetiku a především zaměřila lidskou pozornost do končin, které přesahují lidskou zkušenost. Všechny tvůrčí epochy jsou charakterizovány ne jedním, ale celou šťastnou družinou géniů. Někdy je možno si klást otázku, zdato nejsou příznivé podmínky, hospodářský rozkvět, kterou nechají rozkvést ve výjimečné lidské postavy a ty pak v nejvyšší plody ducha. Ale zde stojíme před faktem, že naopak géniové za nepříznivých podmínek vytvářejí samy epochu. Zde dvě generace ne zcela stejně, ale do značné míry stejným směrem naladěných géniů na úkolu zachránit pro evropské lidstvo ještě jednou celý duchovní svět zděděný od klasických a judejsko-křesťanských předků, zachránit jej radikální obnovou v loupším položení základů. Možná nemusí každý souhlasit s tím, že géniové vytvářejí epochu. Třeba géniové nemají takový vliv jako větší věci, které se vytvoří v oblasti. Větším větem je, že v Beethovenově době pozorujeme značný počet geniálních osobností, ale sponět dnešního pohledu. A to samozřejmě platí nejen v humanitních oblastech, ale i v oblasti přírodních věd. V polovině 18. století, krátce před Společenskou revolucí, došla zvláštního vyřešení otázka, kterou v 17. století položila evropskému lidstvu velká novinka, mohutný vynález lidského rozumu, nová matematika. Moderní geometrie našla způsob, jak tematizovat kterýkoliv tvar. Moderní analýza dokázala spojit na to, že matematika je onou abecedou přírody, o niž mluvil Galilej, že jedině na jejím podkladě je možnost vládnout pohyb a dění vůbec, podrobit rozumu síly a její projevy, redukovat dění na zákony a zákony na matematické funkce. Tak se za procedurami nového matematického myšlení začala rysovat jediná jednotná věda, postupující matematicky a slibující úspěch tam, kde selhala tisíciletá tradice filozofická. Vytvořit pojmový instrument na pochopení univerza, přírody i člověka a jeho díla. Když to tak člověk poslouchá, zní to trochu jako přecenění matematiky. Myslím, že v matematice tehdy opravdu viděli trochu víc, zároveň je to ale docela pochopitelné. Ty nově objevené schopnosti matematiky totiž musely být naprosto strhující. Ono právě asi člověka vždycky fascinuje, když se objeví nějaká věc, nějaký univerzální nástroj, nějaký jednotný klíč na všechno, a to matematika tehdy splňovala. Jako kdyby dokázala všechno, jako kdyby cokoliv bylo spočítatelné. A ostatním vědám právě matematika dodala ohromnou sílu a sama získala pun z jakési ideální vědy. Dneska je pro nás možná takovou ideální vědou ekonomie, nebo ne? Skoro to tak vypadá. Současná imperiální ekonomie, jak říkají někteří ekonomové, je vlastně něco koliv, i když to nadšení z ekonomie asi dneska už takové není. Na rozdíl od nadšení z matematiky v době klasicismu. Není div, že v nadšení z těchto neslychaných objevů, které změnili svět a dali jej aspoň principiálně do rukou lidského ducha, byly pojaty nejsmělejší filozofické naděje. Nejsme na tomto základě snad plně oprávněni domnívat se, že rozum je soucna, branou k němu i architekturou jeho stavby? Že rozum sám stačí na všechny podstatné úkoly člověka, na poznání věcí, na regulaci života, fyziologického i mravního? Že rozum očištěný od všeho cizího a metodicky vedený nás učiní opravdu lidmi, osvobodí nás teprve k naši vlastní podstatě? Několik brilantních duchů se dalo s horlivostí a genialitou touto cestou. S hlubokým přesvědčením, že je možno vybudovat systematicky rozumové poznání všeho z naprosto zabezpečených principů, z jejíž platnosti bude lze odvodit platnost soudů o všem světě jediným souvislým myšlenkovým pohybem. Descartes první se poděl úkolu této matematické rekonstrukce veškeré vědy ze tří zásad. Z nich první je cogito sum, což znamená myslím, tedy jsem. Je to naprostá sebejistota existence vlastního ducha. Druhá zásada je existence boží a třetí existence rozlohy. Descartes chtěl vyvinout celý strom vědění, jehož kořenem by byla metafyzika, vědění a morálka. Toto nadšené uchopení podstaty světa i života v rozumu stalo se potom vlastní vzpruhou a vírou osvícenecké epochy. Jenže záhy v ní vrtal červ. Britští myslitelé vzali Descartesovi z ruky jeho princip sebejistoty vědomý a přetvořili její v psychologický rozbor vnitřní zkušenosti. Zkušenosti nízkého původu, z jednotlivých zkušenostních dat. Rozum se jim tak stal hrou ideí, dirigovanou subjektivními činnostmi. Zákonité, rozumné, nutné se stalo subjektivním, skutečnost sama byla redukována na pouhý fakt. A subjektivní pořádkové struktury nebyly v pořádku. To bylo tak jednotně důsledné domyšlení otázky, kterou položili racionalisté, že se rovnalo vyvrácení racionalismu na celé čáře. Rozum není zákonodárná moc světa. Není jeho klíč a architektura. Nýbrž je jen jednou z faktických struktur ryze faktického světa, které nebyly v pořádku. Vědy, které spočívají pouze na faktech, plodí lidi, kteří počítají pouze z fakty. To je pěkná věta. Vědy, které spočívají pouze na faktech, plodí lidi, kteří počítají pouze z fakty. A možná by to spíš zase vypovídalo o době dnešní než o době Beethovenově. Dekartovské myslím tedy sem, to znamená obrovskou důvěru v rozum, jako kdyby rozum byl úplnou podstatou existence, nebo spíš tou nejjistější jistotou, jako kdyby z rozumu pramenili všechny ostatní jistoty. Jenomže tohle záhy narušili bryčtí myslitele, tedy empiristé. A připouštili jakousi spolehlivost jen u jednotlivých faktů, které vnímáme. Zatímco dostat ty jednotlivé věmy do souvislostí, což je práce rozumu, to pokládali za čistě subjektivní. Veškerá rozumová práce, tedy srovnávání, analýza, syntéza, ta empiristům připadá jako cosi problematického, subjektivního, tudíž nespolehlivého. To přitom zůstávalo a přiznejme si, že to tak zůstává do dnes. My v dnešní době rozumovou práci vlastně taky spochybňujeme, víc dáváme na jednotlivé věmy než na jejich souvislosti. Ovšem pokud chceme v současnosti na někoho zapůsobit, tak argumentujeme čísly, jako kdyby to byl pozůstatek toho přecenění matematiky. Ovšem tehdy u matematiky konečně docenili to, že vlastně něco člověk nemůže vypočítat. Když něco člověk umí vypočítat, tak tím vlastně předbíhá skutečnost a samozřejmě ji ovládá. A ovládání přírody a závrať z toho, jak člověk dovede přírodu ovládnout, to je jeden z nejcharakterističtějších rysů té doby. Připomeňme, že to byla doba převratných vynálezů. Připomíná jen Patočka. Ale také světový trh a s ním spojená nadvláda Evropy nad ostatním světem. Jak Patočka píše, západoevropské země a jejich zámořské expozitury dospívaly k stále otevřenějšímu konfliktu, k boji o světovládu. Ta se nakonec projevila v americké revoluci a v té době přichází jeden z nejvýraznějších myslitelů, Immanuel Kant, s pokusem, řečeno s Patočkou, zachránit metafyzickou funkci rozumu, vrátit sílu koření, z něhož se posléze všechno myšlení živý, a tak i člověku vrátit kontrolu nad sebou. Immanuel Kant skoncoval s matematickou metodou ve filozofii, s pokusem omladit starou metafyziku novou matematikou. Připustil empirizmu, že skutečnost nelze vymyslet a že myšlenka je ke skutečnosti vždy vázána a na skutečnost odkázána. A přece dokázal zajistit autonomii myšlenky a s ní jistotu zkušenosti a zkušenostní vědy. Místo, aby příkře rozděloval myšlenky, ideje na jedné straně a smyslovou danost věcí na druhé, aby ukázal, jakým způsobem naše mysl zatahuje tyto danosti do vlastních, na tuto recepci připravených a pro ní vybavených rámců. Tak se Kantovi podařilo objevit dosud netušenou oblast, která se nekryla ani s předmětem vnitřní zkušenosti empiristů, ani s objektivními pojmovými konstrukcemi racionalistů. Oblast, v níž se buduje zkušenost bytostí konečných, ale rozvažujících a rozumných. Protože to je oblast, kde lidské já, tento akt samočinnosti, se překračuje směrem k předmětům své zkušenosti, na které je odkázána a jimž vychází stále vstříc, nazval ji oblastí transcendentální. O této oblasti mu sice jeho metodické zkoumání ukázalo, že ji nelze nikdy postihnout něčím, co by bylo možno nazvat vědou. Protože na existenci této oblasti pevně stál a ukazoval, že bez ní rozumná bytost nemá životní smysl, jel jejím hlavním úkolem ne pouze svět poznávat, nejbrž v něm skutečně lidsky, to jest zákonitě, důsledně, mravně jednat a být tak bytostí opravdu svobodnou, nikoli pouhou věcí, nejbrž osobou. Jeho filozofie se tak stala nejen filozofií autonomie rozumu, nejbrž hlouběji filozofií svobody. Jednoduše řečeno, Kant se víc začal zabývat tím, jak naše mysl pracuje s věmi. Tedy tu rozumovou práci, kterou by empiristé pokládali za nespolehlivou, nahlédl trochu jinak. A ukázalo se, že práce s věmi nemusí být tak nespolehlivá a nahodilá. Lec, které pochody v naší mysli jsou při nejmenším stejně spolehlivé, jako lec, která fakta. A zamířil ovšem ještě dál. Vymýšlel způsob, jak by filozofie mohla nakládat s takovými pojmy jako duše, bůh, poslední absolutní realita a podobně. Pro nás vlastně tedy objevil oblast, která je sice mimo dosah vědy, která nemusí být bezpoštěná. Dnešním jazykem bychom řekli, že je to oblast mimo naše běžné pozemské fungování. Konečně se tu taky objevuje termín svobody a začíná se s ním nějak pracovat. Díky této svobodě, k jejímuž objevu podle Patočky, Kant zásadně přispěl, člověk přestává být věcí. Předtím, když se k nám představíme, připomínáme, že je to nejlepší mechanismus, který můžeme nějak ovládat. Nad tím mechanismem se dá tušit jakási vyšší zákonitost, které je tento mechanismus podřízen. Zároveň se ale Kant pustil i do oblasti krásy, což je oblast, která dřív nebyla moc pojmově uchopována. To, co se nám smyslově líbí, a nebo je z hlediska krásy významnější teprve ta oblast, ve které už nejde o vnímání něčeho skrze smysly, ale ve které se člověk realizuje jakožto svobodná bytost, tedy oblast dobra, pravdy a smyslu plného počínání. Výborně. A čím vlastně působí Beethoven víc? Líbeznou melodii, zdařilou harmonii, barevností, rytmem a jako myslitel. To je pěkná otázka. Výborně. Výborně. Výborně. Výborně. Výborně. Zahrávala Kanta se naposledy objevila možnost, že lidstvo nepodlehne diktátu faktů, že se zastaví proces redukování světa na dílčí skutečnosti, že přestaneme vnímat přírodu jen jako nástroj a sami sebe jen jako předmět. Ten vývoj se ale asi nepodařilo odklonit. To bychom museli o něco víc sledovat, takže do dnes typicky sledujeme spíš jen jednotlivé jevy. Taky bychom si asi museli víc soustředit na to, co dělat, čím žít, v čem se angažovat, zatímco my se stáváme spíš nezúčastněnými a také se stáváme spíš zúčastněnými, takže se stáváme spíš zúčastněnými a také se stáváme spíš zúčastněnými. Gétovým vychodiskem je přitom Herder, Schillerovým Kant. Herderovi přetuchy přetvořil Géte v tvůrčí čin. V jeho lirice se hravě zdařilo to, o čem marně snili mnozí. Návrat k čistému zpěvu, k bezprostřednosti, k jistému a přesnému výrazu. Lirická poezie se s Gétem přiblížila podstatě hudby. Stala se rýzí energii rytmu, v němž se vyjadřuje bezprostředně vlnění života ve své nezměrné kvalitativnosti, ve svém tvůrčím napětí. Jiný básnik té doby, Friedrich Schiller, zvolil jiný způsob a jiný element. Předvedení vnitřního konfliktu své doby jako podstaty všech dob, všech tragédií, historie jako jediné tragédie lidské svobody. Schiller se stal tak básníkem svobody, jako byl Kant jejím myslitelem, znovuobjevitelem. Svoboda, tento ryze duchovní element, se Schillerovi stala prvně tím, čím bude pro velkou část celé pozdější literatury od Dostojevského po Sartrovu, hlavním námětem poetického stělesnění, poetického zmocňování světa. Je třeba číst načené dopisy mladého Dostojevského o Schillerovi, abychom pochopili Schillerův ústřední význam pro celou literární budoucnost 19. století. Schillerův patos je nám vzdálen, avšak Schillerova vůle, Schillerova problematika svobody, jeho schopnost zkromáždit se, vztyčit a vzchopit se k jedinému činu, který dokáže vpadnout do brány nebes, zůstala a zůstává, aby vyzývala možná ke zdařílejším realizacím. Schiller není sám hudba, ale vyzývá k hudbě. Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com
2012-07-06 Německá duchovnost Beethovenovy doby.mp3
====================
Český rozház tři v tabu posloucháte ve sváteční den, který je ovšem tentokrát především Dnem s Beethovenem. Připomeňme, že právě dnes je tomu dvěstě let od doby, kdy v Teplicích napsal Ludwig van Beethoven první ze tří slavných dopisů Nesmrtelné milence. O tom jste mnohé mohli slyšet dnes popolední. Teď nás ovšem čeká jiný výlet do Beethovenovi doby. Ani hudební vědec, ani historik, ale filozof. A to jeden z nejvýznamnějších českých filozofů 20. století, Jan Patočka. Co tak asi může mít filozof společného s Beethovenem? A co tak asi může mít Jan Patočka společného s Beethovenem? Samozřejmě jsou to řečnické otázky. Připustíme-li, že hudba může být mimo jiné způsob myšlení, pak by měla dobrá hudba zajímat každého dobrého myslitele. A by historii také zajímala. To až dnes se nám některé disciplíny jeví jako oddělené a nesouvisejcí. Toto je prvé dneska filozof. Nemusí mít nic společného s básníkem, stejně jako matematik nemusí mít nic společného s muzikantem. Vědec nemusí chodit do divadla a hudební skladatel nepotřebuje sledovat výtvarné umění. Co má nebo může mít filozof společného s hudbou? Na to by ovšem byla odpověď. Filozof Jan Patočka přemýšlel nejen nad Beethovenovou hudbou, ale také nad Beethovenovou dobou. A o svých úvahách zanechal zajímavou stopu v článku, který vyšel v časopise Hudební rozhledy v roce 1970. Ten článek má název Německá duchovnost Beethovenovy doby. A rovnou pověsme, že jako všechny Patočkovy texty znamená poměrně náročné čtení. Není to sice text ryze filozofický, na rozdíl od Patočkových hlubších studií, je to vlastně na Patočkovy poměry záležitost spíš popularizující, ale přesto potřebuje docela dost soustředění. Čímž rovnou varujeme, jaká bude ta následující hodina? V časopise Věnovaném hudbě vyšel text takového zaměření, takové délky a hlavně takové obtížnosti, jako je právě ten Patočkův. Místy není snadného interpretovat a není snadné mu hned porozumět. I kdyby dneska takový článek otiskli, tak je velká otázka, kdo by ho dokázal číst. My ten pokus ovšem učiníme, který poslouží alespoň jako ukázka toho, na jaké úrovni museli být čtenáři hudebních rozhledů v roce 1970. A nebo jakou úroveň předpokládal Jan Patočka. Tedy Německá duchovnost Beethovenovi doby, které to byly nic než dokončené pod tím recordem. Je naposled zásadně rozhorhována možnost, aby člověk nevykročil úplně na cestu naprostého zvněškovění, nerozhodl se pro ovládající ovládnutí přírody a zařazení do říše kolosálních sil, jež vydávají lidstvo posléze na pospas svému iracionálnímu rozpoutání. V 57 letech Beethovenovi existence se odehrála Velká francouzská revoluce a její výustění v diktaturu Napoleonovu a v sérii válek, jaké neměly dosud v Evropě předchůdce, restaurace a náznaky nové lidské naděje v její překonání. Během těchto katastrof se v pozadí konsolidovala západní Buržuazie a její kapitalistický spár na bohatství světa. Střední Evropa to sledovala zatím jen zpovzdálí a abstraktně, když byla opravěna krizi dosavadních principů moderního života a pokusila se rozvinout před očima lidstva jinou zemí, do níž může duch odejít. Vytvořila v tomto duchu jako antitezi literaturu německé klasiky a radikálně jí záporné romantiky. Vytvořila novou filozofii hloubky, jaké myšlení nedosáhlo v celé moderní minulosti. Pro filozofickou reflexi byly objeveny nové možnosti. Oblast transcendentální, oblast historie, svět objektivního ducha. Evropa se sklonila nad sebou samou a vytvořila novou základní filozofickou disciplínu estetiku jako úvahu o tom životním smyslu. Zdůraznujeme-li tolik filozofii tohoto údobí je to proto, co v klasickém řecku-atického období právě filozofie uzavírá celé duchovní údobí. Snaží se reflektovat a rezimovat jeho dědictví a vytvořit novou životní bázi. Ale tato reflex se předpokládá spontánní všeobecné vyrašení tvůrčích sil, jakého jsme málo kdy svědky. Píše Jan Patočka ve svém textu, který vytvořila Evropa v době Beethovenově. Začínala být pyšná, spupná a nastavená tak, aby ovládla svět. Což je podle Patočky vedlo ke katastrofě. Ale nemuselo by to k ní bývalo vést, kdyby to evropské vzepětí ducha, o kterém ještě bude řeč, mělo trochu jiný průběh. A zároveň ta rostoucí pícha Evropy není asi jediná charakteristika. Pícha nepotřebuje jakousi duchovní sílu. Měla téměř bezmeznou důvěru v možnosti ducha. Můžeme říci, že to byla možná pyšná a nédobře reflektovaná důvěra, ale zároveň to byla velká motivace k tomu, aby v oblasti ducha ta doba podávala nějaký výkon. Což se zdá být dost odlišné od naší současnosti. Možná to dokonce je odlišné od naší současnosti. Možná ale, že uzrodu toho výjimečného období, o kterém píše Patočka, bylo něco podobného, co by konec konců mohl charakterizovat právě i dobu dnešní. Jaké si vědomí krize, jaká si potřeba udělat něco, někam vyrazit, s něčím přijít. A to se tehdy opravdu projevilo. Jak čteme u Patočky, Evropa zrodila literaturu německé klasiky kterou představila svou dosávadní dobu. Objevila také estetiku a především zaměřila lidskou pozornost do končin, které přesahují lidskou zkušenost. Všechny tvůrčí epochy jsou charakterizovány ne jedním, ale celou šťastnou družinou géniů. Někdy je možno si klást otázku, zdato nejsou příznivé podmínky, hospodářský rozkvět, kterou nechají rozkvést ve výjimečné lidské postavy a ty pak v nejvyšší plody ducha. Ale zde stojíme před faktem, že naopak géniové za nepříznivých podmínek vytvářejí samy epochu. Zde dvě generace ne zcela stejně, ale do značné míry stejným směrem naladěných géniů na úkolu zachránit pro evropské lidstvo ještě jednou celý duchovní svět zděděný od klasických a judejsko-křesťanských předků, zachránit jej radikální obnovou v loupším položení základů. Možná nemusí každý souhlasit s tím, že géniové vytvářejí epochu. Třeba géniové nemají takový vliv jako větší věci, které se vytvoří v oblasti. Větším větem je, že v Beethovenově době pozorujeme značný počet geniálních osobností, ale sponět dnešního pohledu. A to samozřejmě platí nejen v humanitních oblastech, ale i v oblasti přírodních věd. V polovině 18. století, krátce před Společenskou revolucí, došla zvláštního vyřešení otázka, kterou v 17. století položila evropskému lidstvu velká novinka, mohutný vynález lidského rozumu, nová matematika. Moderní geometrie našla způsob, jak tematizovat kterýkoliv tvar. Moderní analýza dokázala spojit na to, že matematika je onou abecedou přírody, o niž mluvil Galilej, že jedině na jejím podkladě je možnost vládnout pohyb a dění vůbec, podrobit rozumu síly a její projevy, redukovat dění na zákony a zákony na matematické funkce. Tak se za procedurami nového matematického myšlení začala rysovat jediná jednotná věda, postupující matematicky a slibující úspěch tam, kde selhala tisíciletá tradice filozofická. Vytvořit pojmový instrument na pochopení univerza, přírody i člověka a jeho díla. Když to tak člověk poslouchá, zní to trochu jako přecenění matematiky. Myslím, že v matematice tehdy opravdu viděli trochu víc, zároveň je to ale docela pochopitelné. Ty nově objevené schopnosti matematiky totiž musely být naprosto strhující. Ono právě asi člověka vždycky fascinuje, když se objeví nějaká věc, nějaký univerzální nástroj, nějaký jednotný klíč na všechno, a to matematika tehdy splňovala. Jako kdyby dokázala všechno, jako kdyby cokoliv bylo spočítatelné. A ostatním vědám právě matematika dodala ohromnou sílu a sama získala pun z jakési ideální vědy. Dneska je pro nás možná takovou ideální vědou ekonomie, nebo ne? Skoro to tak vypadá. Současná imperiální ekonomie, jak říkají někteří ekonomové, je vlastně něco koliv, i když to nadšení z ekonomie asi dneska už takové není. Na rozdíl od nadšení z matematiky v době klasicismu. Není div, že v nadšení z těchto neslychaných objevů, které změnili svět a dali jej aspoň principiálně do rukou lidského ducha, byly pojaty nejsmělejší filozofické naděje. Nejsme na tomto základě snad plně oprávněni domnívat se, že rozum je soucna, branou k němu i architekturou jeho stavby? Že rozum sám stačí na všechny podstatné úkoly člověka, na poznání věcí, na regulaci života, fyziologického i mravního? Že rozum očištěný od všeho cizího a metodicky vedený nás učiní opravdu lidmi, osvobodí nás teprve k naši vlastní podstatě? Několik brilantních duchů se dalo s horlivostí a genialitou touto cestou. S hlubokým přesvědčením, že je možno vybudovat systematicky rozumové poznání všeho z naprosto zabezpečených principů, z jejíž platnosti bude lze odvodit platnost soudů o všem světě jediným souvislým myšlenkovým pohybem. Descartes první se poděl úkolu této matematické rekonstrukce veškeré vědy ze tří zásad. Z nich první je cogito sum, což znamená myslím, tedy jsem. Je to naprostá sebejistota existence vlastního ducha. Druhá zásada je existence boží a třetí existence rozlohy. Descartes chtěl vyvinout celý strom vědění, jehož kořenem by byla metafyzika, vědění a morálka. Toto nadšené uchopení podstaty světa i života v rozumu stalo se potom vlastní vzpruhou a vírou osvícenecké epochy. Jenže záhy v ní vrtal červ. Britští myslitelé vzali Descartesovi z ruky jeho princip sebejistoty vědomý a přetvořili její v psychologický rozbor vnitřní zkušenosti. Zkušenosti nízkého původu, z jednotlivých zkušenostních dat. Rozum se jim tak stal hrou ideí, dirigovanou subjektivními činnostmi. Zákonité, rozumné, nutné se stalo subjektivním, skutečnost sama byla redukována na pouhý fakt. A subjektivní pořádkové struktury nebyly v pořádku. To bylo tak jednotně důsledné domyšlení otázky, kterou položili racionalisté, že se rovnalo vyvrácení racionalismu na celé čáře. Rozum není zákonodárná moc světa. Není jeho klíč a architektura. Nýbrž je jen jednou z faktických struktur ryze faktického světa, které nebyly v pořádku. Vědy, které spočívají pouze na faktech, plodí lidi, kteří počítají pouze z fakty. To je pěkná věta. Vědy, které spočívají pouze na faktech, plodí lidi, kteří počítají pouze z fakty. A možná by to spíš zase vypovídalo o době dnešní než o době Beethovenově. Dekartovské myslím tedy sem, to znamená obrovskou důvěru v rozum, jako kdyby rozum byl úplnou podstatou existence, nebo spíš tou nejjistější jistotou, jako kdyby z rozumu pramenili všechny ostatní jistoty. Jenomže tohle záhy narušili bryčtí myslitele, tedy empiristé. A připouštili jakousi spolehlivost jen u jednotlivých faktů, které vnímáme. Zatímco dostat ty jednotlivé věmy do souvislostí, což je práce rozumu, to pokládali za čistě subjektivní. Veškerá rozumová práce, tedy srovnávání, analýza, syntéza, ta empiristům připadá jako cosi problematického, subjektivního, tudíž nespolehlivého. To přitom zůstávalo a přiznejme si, že to tak zůstává do dnes. My v dnešní době rozumovou práci vlastně taky spochybňujeme, víc dáváme na jednotlivé věmy než na jejich souvislosti. Ovšem pokud chceme v současnosti na někoho zapůsobit, tak argumentujeme čísly, jako kdyby to byl pozůstatek toho přecenění matematiky. Ovšem tehdy u matematiky konečně docenili to, že vlastně něco člověk nemůže vypočítat. Když něco člověk umí vypočítat, tak tím vlastně předbíhá skutečnost a samozřejmě ji ovládá. A ovládání přírody a závrať z toho, jak člověk dovede přírodu ovládnout, to je jeden z nejcharakterističtějších rysů té doby. Připomeňme, že to byla doba převratných vynálezů. Připomíná jen Patočka. Ale také světový trh a s ním spojená nadvláda Evropy nad ostatním světem. Jak Patočka píše, západoevropské země a jejich zámořské expozitury dospívaly k stále otevřenějšímu konfliktu, k boji o světovládu. Ta se nakonec projevila v americké revoluci a v té době přichází jeden z nejvýraznějších myslitelů, Immanuel Kant, s pokusem, řečeno s Patočkou, zachránit metafyzickou funkci rozumu, vrátit sílu koření, z něhož se posléze všechno myšlení živý, a tak i člověku vrátit kontrolu nad sebou. Immanuel Kant skoncoval s matematickou metodou ve filozofii, s pokusem omladit starou metafyziku novou matematikou. Připustil empirizmu, že skutečnost nelze vymyslet a že myšlenka je ke skutečnosti vždy vázána a na skutečnost odkázána. A přece dokázal zajistit autonomii myšlenky a s ní jistotu zkušenosti a zkušenostní vědy. Místo, aby příkře rozděloval myšlenky, ideje na jedné straně a smyslovou danost věcí na druhé, aby ukázal, jakým způsobem naše mysl zatahuje tyto danosti do vlastních, na tuto recepci připravených a pro ní vybavených rámců. Tak se Kantovi podařilo objevit dosud netušenou oblast, která se nekryla ani s předmětem vnitřní zkušenosti empiristů, ani s objektivními pojmovými konstrukcemi racionalistů. Oblast, v níž se buduje zkušenost bytostí konečných, ale rozvažujících a rozumných. Protože to je oblast, kde lidské já, tento akt samočinnosti, se překračuje směrem k předmětům své zkušenosti, na které je odkázána a jimž vychází stále vstříc, nazval ji oblastí transcendentální. O této oblasti mu sice jeho metodické zkoumání ukázalo, že ji nelze nikdy postihnout něčím, co by bylo možno nazvat vědou. Protože na existenci této oblasti pevně stál a ukazoval, že bez ní rozumná bytost nemá životní smysl, jel jejím hlavním úkolem ne pouze svět poznávat, nejbrž v něm skutečně lidsky, to jest zákonitě, důsledně, mravně jednat a být tak bytostí opravdu svobodnou, nikoli pouhou věcí, nejbrž osobou. Jeho filozofie se tak stala nejen filozofií autonomie rozumu, nejbrž hlouběji filozofií svobody. Jednoduše řečeno, Kant se víc začal zabývat tím, jak naše mysl pracuje s věmi. Tedy tu rozumovou práci, kterou by empiristé pokládali za nespolehlivou, nahlédl trochu jinak. A ukázalo se, že práce s věmi nemusí být tak nespolehlivá a nahodilá. Lec, které pochody v naší mysli jsou při nejmenším stejně spolehlivé, jako lec, která fakta. A zamířil ovšem ještě dál. Vymýšlel způsob, jak by filozofie mohla nakládat s takovými pojmy jako duše, bůh, poslední absolutní realita a podobně. Pro nás vlastně tedy objevil oblast, která je sice mimo dosah vědy, která nemusí být bezpoštěná. Dnešním jazykem bychom řekli, že je to oblast mimo naše běžné pozemské fungování. Konečně se tu taky objevuje termín svobody a začíná se s ním nějak pracovat. Díky této svobodě, k jejímuž objevu podle Patočky, Kant zásadně přispěl, člověk přestává být věcí. Předtím, když se k nám představíme, připomínáme, že je to nejlepší mechanismus, který můžeme nějak ovládat. Nad tím mechanismem se dá tušit jakási vyšší zákonitost, které je tento mechanismus podřízen. Zároveň se ale Kant pustil i do oblasti krásy, což je oblast, která dřív nebyla moc pojmově uchopována. To, co se nám smyslově líbí, a nebo je z hlediska krásy významnější teprve ta oblast, ve které už nejde o vnímání něčeho skrze smysly, ale ve které se člověk realizuje jakožto svobodná bytost, tedy oblast dobra, pravdy a smyslu plného počínání. Výborně. A čím vlastně působí Beethoven víc? Líbeznou melodii, zdařilou harmonii, barevností, rytmem a jako myslitel. To je pěkná otázka. Výborně. Výborně. Výborně. Výborně. Výborně. Zahrávala Kanta se naposledy objevila možnost, že lidstvo nepodlehne diktátu faktů, že se zastaví proces redukování světa na dílčí skutečnosti, že přestaneme vnímat přírodu jen jako nástroj a sami sebe jen jako předmět. Ten vývoj se ale asi nepodařilo odklonit. To bychom museli o něco víc sledovat, takže do dnes typicky sledujeme spíš jen jednotlivé jevy. Taky bychom si asi museli víc soustředit na to, co dělat, čím žít, v čem se angažovat, zatímco my se stáváme spíš nezúčastněnými a také se stáváme spíš zúčastněnými, takže se stáváme spíš zúčastněnými a také se stáváme spíš zúčastněnými. Gétovým vychodiskem je přitom Herder, Schillerovým Kant. Herderovi přetuchy přetvořil Géte v tvůrčí čin. V jeho lirice se hravě zdařilo to, o čem marně snili mnozí. Návrat k čistému zpěvu, k bezprostřednosti, k jistému a přesnému výrazu. Lirická poezie se s Gétem přiblížila podstatě hudby. Stala se rýzí energii rytmu, v němž se vyjadřuje bezprostředně vlnění života ve své nezměrné kvalitativnosti, ve svém tvůrčím napětí. Jiný básnik té doby, Friedrich Schiller, zvolil jiný způsob a jiný element. Předvedení vnitřního konfliktu své doby jako podstaty všech dob, všech tragédií, historie jako jediné tragédie lidské svobody. Schiller se stal tak básníkem svobody, jako byl Kant jejím myslitelem, znovuobjevitelem. Svoboda, tento ryze duchovní element, se Schillerovi stala prvně tím, čím bude pro velkou část celé pozdější literatury od Dostojevského po Sartrovu, hlavním námětem poetického stělesnění, poetického zmocňování světa. Je třeba číst načené dopisy mladého Dostojevského o Schillerovi, abychom pochopili Schillerův ústřední význam pro celou literární budoucnost 19. století. Schillerův patos je nám vzdálen, avšak Schillerova vůle, Schillerova problematika svobody, jeho schopnost zkromáždit se, vztyčit a vzchopit se k jedinému činu, který dokáže vpadnout do brány nebes, zůstala a zůstává, aby vyzývala možná ke zdařílejším realizacím. Schiller není sám hudba, ale vyzývá k hudbě. Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com