980518-1

Sova jako symbol má mnoho významů. Tak např. Hegel ve své známé metafoře podtrhl skutečnost, že „sova Minervina vylétá po soumraku“. Stejným právem však můžeme naopak zdůraznit skutečnost, že sova přestává lovit před rozedněním. A tuto druhou stránku zase můžeme interpretovat dvojím způsobem: můžeme se soustředit na to, že sova loví v temnotách, ale také na to, že už přestává lovit, kdy je všechno jasné. A právě protože sova se odedávna stala symbolem moudrosti (a také filosofie, tedy lásky k moudrosti), lze považovat tento naposled zmíněný význam za rozhodující. Těžko lze v plném smyslu držet představu, že moudrost filosofie spočívá v tom, že už se všechno stalo a že nyní už zbývá jen tomu porozumět, najít vhodnou interpretaci, uspokojivý výklad. Mně se alespoň daleko víc líbí myšlenka, že filosofie vyhledává temné kouty nikoliv proto, aby se v nich zabydlila a aby temnot využila ke svým cílům, nýbrž právě naopak aby je prosvětlila a nechala, aby se ukázaly ve světle.

(Písek, 980518-1.)