980712-1
Nejde hlavně ze dvou důvodů o „uvádění“ do filosofie“: jednak už (u nás v Evropě a všude, kam dosáhl evropský vliv – např. formou techniky resp. techno-vědy) každý už od útlého dětství nějak do filosofie uveden a nadále uváděn byl, jednak je skutečné filosofování něco, co nemůže dělat každý se vším, co k tomu náleží. Filosofii lze pěstovat jen tak, že stále čteme (pokud nevykládáme anebo nepíšeme; spaní se nepočítá, ale každý filosof považuje spaní – a také jídlo atd. – za politováníhodné vytrhování z „toho hlavního“). Ale právě na čtení nepřeberného množství knih je zapotřebí mít množství času. Filosofovat naplno lze jen tak, že se téměř o nic jiného nemusíte starat. K tomu cíli je třeba se za prvé buď neženit nebo se ženit velmi obezřetně. Kdysi to prý platilo i pro pěstování vědy; Rádl vzpomíná, jak Bohuslav Raýman říkal, že vědu může skutečně svobodně pěstovat pouze člověk bohatý, a pokud není z bohaté rodiny, musí se do bohaté rodiny přiženit, aby byl vskutku nezávislý.
(Písek, 980712-1.)