T. G. Masaryk: Česká otázka (Kapitola I: Doba Dobrovského)
| raw | skeny ◆ referát, česky, vznik: duben 1950 ◆ poznámka: Referát pro seminář prof. L. Svobody dne 4. dubna 1950 [FF UK]. Nedokončeno a nepředneseno (nemoc)
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
01.jpg
====================
T. G. Masaryk : Referát pro seminář prof. L.Svobody dne 4.dubna 1950. Ladislav Hejdánek. ČESKÁ OTÁZKA /Kapitola I.: Doba Dobrovského./ Úvodem. Otázka historického pozadí. Brzo po tom, co se Masaryk stal poslancem vídeňského parlamentu za stranu mladočeskou /1891/ a když získal první zkušenosti politické, vzdal se poslaneckého mandátu a vrátil se ke své vědecké práci. Divodů bylo několik, ale zdá se, že Masaryk za hlavní považoval ten, že byl sám politicky ještě slabý: viděl, že mu chybí skutečný program. A nejen jemu: celé tehdejší politice české chyběl pořádný program. Masaryk se tedy pustil jednak do analy sy této krise a jednal se pokoušel postavit positivní program nejen politický, nýbrž i vědecký a vůbec kulturní. Už toho bylo řečeno dost o tom, kde jsou právě v této Masrykově orientaci z devadesátých let s hlediska marxistického chyby. Masaryk přirozeně ne postupoval methodou marxistickou a proto také postavil program, který i pro ta leta je dnes považován za nesprávný. Právě v této souvislosti se dnes hledají buržoa sní a kapitalistické základy Masarykovy ideologie. To znamená na př. požadavek vyjít od wlíčení historické a sociální situace a ukázat Masarykovy ideje na jejím pozadí. Základem tohoto východiska je zřetelná snaha Masarykovu osobnost a jeho dílo historicky relativisovat, uzavřít a zahrnout de epochy definitivně minulé a především je po ideové stránce historisovat. Není pochyby, že v Masarykově programu najdeme řadu momentů a motivů, kterými je poplaten své době a okolnosten, za nichž vznikal. Považuji však za nesprávné, považovat právě tyto momenty pro Masaryka za základní a přehlížet nebo za popírat jiné, které ze situace a z okolností nevyplývají a které tudíž s nimi také nezanikají. Svůj dnešní úkol jsem pojal tedy tak, že vedle stručného referování o obSahu kapitoly rekonstruuji am a zdůrazním ty masarykovské motivy, v textu obdažené, které době poplatny nejsou a jejichž platnost koncem buržoa sní a kapitalistické éry po mén soudu není a nebude otřesena Z věci samozřejmě plyne, že k tomuto účelu nebudu potřebovat obvyklého předestření ekonomického a sociálního resp. třídního pozadí ve větší míře. Medronces repriduesens
01.jpg
====================
T. G. Masaryk : Referát pro seminář prof. L.Svobody dne 4.dubna 1950. Ladislav Hejdánek. ČESKÁ OTÁZKA /Kapitola I.: Doba Dobrovského./ Úvodem. Otázka historického pozadí. Brzo po tom, co se Masaryk stal poslancem vídeňského parlamentu za stranu mladočeskou /1891/ a když získal první zkušenosti politické, vzdal se poslaneckého mandátu a vrátil se ke své vědecké práci. Divodů bylo několik, ale zdá se, že Masaryk za hlavní považoval ten, že byl sám politicky ještě slabý: viděl, že mu chybí skutečný program. A nejen jemu: celé tehdejší politice české chyběl pořádný program. Masaryk se tedy pustil jednak do analy sy této krise a jednal se pokoušel postavit positivní program nejen politický, nýbrž i vědecký a vůbec kulturní. Už toho bylo řečeno dost o tom, kde jsou právě v této Masrykově orientaci z devadesátých let s hlediska marxistického chyby. Masaryk přirozeně ne postupoval methodou marxistickou a proto také postavil program, který i pro ta leta je dnes považován za nesprávný. Právě v této souvislosti se dnes hledají buržoa sní a kapitalistické základy Masarykovy ideologie. To znamená na př. požadavek vyjít od wlíčení historické a sociální situace a ukázat Masarykovy ideje na jejím pozadí. Základem tohoto východiska je zřetelná snaha Masarykovu osobnost a jeho dílo historicky relativisovat, uzavřít a zahrnout de epochy definitivně minulé a především je po ideové stránce historisovat. Není pochyby, že v Masarykově programu najdeme řadu momentů a motivů, kterými je poplaten své době a okolnosten, za nichž vznikal. Považuji však za nesprávné, považovat právě tyto momenty pro Masaryka za základní a přehlížet nebo za popírat jiné, které ze situace a z okolností nevyplývají a které tudíž s nimi také nezanikají. Svůj dnešní úkol jsem pojal tedy tak, že vedle stručného referování o obSahu kapitoly rekonstruuji am a zdůrazním ty masarykovské motivy, v textu obdažené, které době poplatny nejsou a jejichž platnost koncem buržoa sní a kapitalistické éry po mén soudu není a nebude otřesena Z věci samozřejmě plyne, že k tomuto účelu nebudu potřebovat obvyklého předestření ekonomického a sociálního resp. třídního pozadí ve větší míře. Medronces repriduesens