[Příležitostné poznámky, 1956]
| raw | skeny ◆ poznámky, česky, vznik: 1956

Strojový, zatím neredigovaný přepis

====================
027.jpg
====================
Kayne 7. 8. 2256. Filosofic se dopra conária Rag Moon puron pománé absolatworld pravdy, l.y. pománé, le chaparter Grandy, Jesé porabe, toms podstata que quéné. retañas porus zení musí V má-li rüben. obstál – Donéil ve vědomi, že není stébenime Giranch, zbić je prenda Stiu d nad nime gato rubée. Jaro rūbec had karolsen praibesen pokusem. Patin tech podstatě filosofie, il se pürklänniche rege Pokonin pistliedt prénde

====================
028.jpg
====================
re sex, re mstah wo teg R re usluge dost tegang E granacé. Záhonen siel 28, ze same grande Filome (absolated granda) nem struulà!! cha a je vesetrua!_ ve véêné nepromethenorting výstré ce oslovuose, atakuse, ſanſſarſe, for adrogen да im Sutérné altiribe ghd. To maminé, To mamené, že jame заше pravda proniká kôlo Florèkem (gehe a mote. portiedwalden) de mar Filosofie venuine proavon prácet prispustit prain methodu ner uvedenon,

====================
029.jpg
====================
to pokus piitfinal prandu na cesté pr Brandy (= a-prang); ne – Mure. make Spänt Oprais % me-filosofierého ни, maili rez évre, sterst dává do služeb prevz Re Stern, Jes O ли a on poslušné prèsän! Prieur je pochybné, Col taloné islovem je outflo guakon a nikols genion queron де Exzebblogseken Sentexnorte niaméré custého muze e IL dosažené Müre sunché min El paliren. Verto Filing

====================
030.jpg
====================
for se. detouched a и hemien var ma'sole panechal dedoval, Busch near a netot par by purestala flagen filmfor filorifer, all prestala of fit vèrna Florèten. Kagney 9. P. 1986 Rowit le Fenerbachon. N 2. 3. Posem predmete. Q pired austré podstat Stutionist étorika (& pridende) Realismus Fenerbachur (Anoplový) Zuzendt & mätbrüchen

====================
031.jpg
====================
6. 7. 8. Se benvidomim●Jaro pindundtné rédom? (viber obale) Transcendence Popiena (70) же è lovèle manipulace s "poolen» "работи" a Výklart subsekwrit a gesubs obsahe дорово Methoda. Zurrodspyte "duchorního ひ Pravé rodinné gars Mamáni. 9. W. Blamaint prang? (52) Anthropolog. If M profanal

====================
032.jpg
====================
Porada Kogne 9.8.56. Themake themat Portug Parade, terminované»»««quésemné Zpracován de Zue's. Mistém о J.: Préface blavné o t. nebo o Mart? [Li The shale o N podshaté lei, praktich var o F. a emethod of Podstate kit.) Themake 1.1 2. 7. Food Popli defina Aiſonneſti. zero poslé nébonentel Posest hotel paristo erlästucks (gros obeandem) завить milende poder a

====================
033.jpg
====================
3. 2. Pat Est E 7. Fenerbach a Poseli din) querbacher Ponde и раво водого (vala procvalu & solo proroc. жо 5. somir Vozali kinshopt 2. nábri Fenerbachova anthropon dogre a) delecurt clinika (ber ohledu na quedunty). transcendence étorita autzettinita onlich Ju obsah b) el a d) sebenvédomum, proces a obrach

====================
034.jpg
====================
горок Foro Posch' lignen a difirmorti – y'nang goro pojat dis 武 a desfarmor me fore a) idea prorochu b) popel casu و pojetí události litor. steds. d obecné a coläätin e) V diginél (gar sonrie alstraktuel Fenerbachery anthropologie 8 reformenine dipane rakotonati diré rez

====================
035.jpg
====================
⑨Koncept vlasten préce raslat 2. 3. Rozsah práce Rozsah Toncepten 12-15 Man do Ponce r. 1956 (30 rübler) 30-50 dran ⑦Termini préice & (defined Wandko mini) do conce Cerona 1957 ⑥termin Conceptre Poreferádové práce 15. Unnabon Rozsah koncepte Poreferat fone prace 5-10 stran Termin defim, mèner Rouferatory price do Notice závébart 8. Rosali koref-prace 20-30 tran

====================
036.jpg
====================
Prudé iné prése Postepenséer präod – gleane Lipien. Termin névvelen dalösch themat 15. února 1957 Onilette desband.

====================
037.jpg
====================
1. Hum (a ortation empilove) 2 Filosofieks dormit 3. Fenerbache نه E.

====================
doc01943320171128191622_001.jpg
====================
(1) 1. Úvod : výtce, že naše thema je neadekvátní jak pravdě, tak Hromádkovi, se budeme bránit samotným Hromádkou; pojmesvou práci jako apologii proti "vulgarisaci" Hromádky. Pravdy se nedo bereme hlubokými úvahami bezprostřední začlenění v situaci, napětí objektivní i osobní, čin. 3. Význam pojetí, theorie : pravda a slovo. Racionální kontrola. ( 2. 4. 5. 6. 7. (2) C Theologie a filosofie : je filosofie nutně imanentistická ? Theologie "ideòhogií". (4) Pravda a dějiny: věčnost pravdy; pravda a Písmo; pravda a Ježíš Kristus. Člověk a dějiny (vždy sėějný ?). Transcendentnost pravdy; jak ji chápat. Pravda a subjekt. 10.7.56 Dosud byl Hromádka vykládán tak, jako že pravdu pojal jako Boha (resp. Ježíše Krista). Věc se má však druhý aspekt: Büh byl pojat jako pravda. Důraz na tomto postupu je tím závažnější, že Hromádka je theolog a že nevycházel z pojetí pravdy, jímž by se blížil theologii, nýbrž naopak ze svých theologických posic hleděl pojmout pravdu. 3.7.56 (3) Pravda nade vším nad světem, nad společností, nad člověkem, nad poznáním, nad vyjádřením ale tedy také: nad onim jedinečným vyjádřením v Písmu svatén. Ani tu není a nemáže být pravda sevřena do formulí. A konečně také: pravda nad J.K. nebot ani tu nemůže být celá, absolutní pravda vtělena do jediného lidského života byt se bevýznamnějšího. 3.7.56 AND Hromádka si pomáhá má-li udržet "věčnost" pravdy tím, že člověkná v podstatě vždy podobné potřeby a touhy (Od ref.k zítř. es

====================
doc01943320171128191622_002.jpg
====================
str.225, ale už 216); to je však zastaralé. A Hromádka je v tom utvrzován ještě i tím, že Slovo jest spojeno s literou, napsanou před dávnými věky (218), ale zní stále nově. Tážeme se : odkud novost ? Zdá se, že Hromádkovi je pravda stále aktuální právě proto, že se obrací vždy na stejného, podstatně podobného člověka. Ale to se mi zdá chybou. Každá situace je zasažena pravdou, která je sama vždy nová; ba která je vlastně zdrojem vší novosti. 3.7.56 (5) Pro Hromádku je absolutní pravda nějakou abstraktní, nebo alespoň čistě transcendentní skutečností, ale je realitou v tom smyslu, že proměňuje místo, na němž stojí a žije člověk. Pravda. to je, která z daného prostoru, v němž mají své místo nejrůznější předměty, činí prostor odpovědnostá, (prostor napětí osob ního, duchovního amravního). Ta působí, že s prostou lidskou existencí jsou spojeny závazky, jimž člověk je povinen dostáti. (KR III,6 č.1/1929.) 8.7.56 (6) Významným motivem transcendentního pojetí pravdy (absolutní pravdy) u Hromádky je zajisté transcendentnost Boží. Protože Bůh je chápán jako pravda, vlastnosti Boží přecházejí i na samu pravdu. Sledovat cestu této aplikace je při nejmenším poučné. Je zvláště patrno, že to byl u nás snad první právě Hromádka, který vzal vážně Kristovo slovo "Já jsem ta pravda" a vyvodil theologické, ano i filosofické důsledky. 8.7.56 GED (7) Pro Hromádku je filosofické myšlení synonymem pro imanentismus. Avšak filosofie není takto omezena. Současně s procesem sekularisace křesťanství lze vidět stále se stupňující úsilí mnoha filosofů a filosofických směrů o rozražení imanentismu zevnitř, t.j. z filosofických posic. toto úsilí je doprovázeno zároveň d. a filosofických posic. toto úsili je

====================
doc01943320171128191622_003.jpg
====================
postupujícím růstem jasného vědomí a vědění o tom, že filoso... fie "není celkem života" (Patočka). Hlavní otázka křesťanství a jeho budoucnosti spočívá v tom: co nového a pro dnešní svět mocného může přinést? Zvěst sama to nemůže být, nýbrž to, co z ní bude vyčerpáno. A to ovšem bude nejen filosoficky kontrolovatelné, ale bude to přímo potřebovat prostřednictví filosofických konceptů, nemá-li to být odsouzeno k nahodilosti. 10.7.56 (8) V dějinách novějšího myšlení se už zřetelně ukázalo, že transdendentno nelze vidět (najét) před člověkem, ať už jako předmět, ať už jako prostor, do něhož člověk usiluje vkročit. Směr ven tedy nikdy není směrem k transcendenci (-ntnu). Ale jak je to se směrem dovnitř ? I tady bylo vykonáno mnoho pokusů, ale v úsilí o vykročení ze subjektivity nebylo dosaženo úspěchů. Proto vytvořeno jako poměrně nejpřijatelnější schema toho, co je nad světem, nad člověkem, nad dějinami. "Nad" nikoli prostorově, nýbrž ve smyslu platnosti. V tom smyslu to tedy mýlí, je to nepřesné, přeznačené, tedy theologické. Filosofický koncept to není. Ten začíná tam, kde se zkoumá sama reálná struktura. Východisko je jedině v novém pojetí subjektu. 10.7.56 2. (9) Je třeba mít za to, že u subjektu směr dovnitř ne znamená ustavičně postupující zužování obzoru až na samo bodové cent im. Směr dovnitř je sice soustředěním, ale jen do určité chvíle: potom se opět otvírají obrovské obzory. Nejsou to obzory předmětného světa, ale obzory reálné: "před" námi je realita, i když jiná než na jakou jsme ve světě kolem sebe zvyklí. V pravém smyslu slova ovšem není "před" námi, spíše "za" námi, v našich zádech. Alespoň nás stále obrací čelem k světu. Není to naše nitro právě tak, jako svět není naším vnějškem, naším tělem. A tak se sni k této realitě nemůžeme obracet jako k předmětnu, nebot k ní není přístup z vnějška. Vůbec k ní není přístup; může jen ona přistoupit k nám. 10.7.56

====================
doc01943320171128191622_004.jpg
====================
(10) Otázka pravdy není u Hromádky jenom nějak na okraji jeho myšlení. Patří naopak k ústředním myšlenkám, k nimž se ustavičně v nejrůznějších případech a za rozličných okolností vždy znovu vrací. I Patočka (KR 16, č.6, str.181,1949) se domnívá, že kritické poznámky Hromádkovy o filosofii jsou srozumitelné na pozadí jeho konceptu poslední pravdy. 8.7.56 (11) Důležitá je souvislost mezi ideologičností theologie Hromádkovy (ostatně: každé theologie) a mezi dějinným aspektem pravdy v Hromádkově pojetí. "V dějinách Božích nejde jen o myšlenkové pravdy, nýbrž o skutečnosti, fakta." Tato fakta však - v našich očích mohou být významná pouze jako aplikace pravd myšlenkových nebo jako náraz vyzývající k opravě myšlenkových "pravd", které nevystihovaly absolutní pravdu. (12) 8.7.56 Nejpravděpodobnější motiv Hromádkovy the se, že pravdy není požno se dobrat sebehlubšími úvahami o její podstatě, je myšlenka, že pravda k nám nepřichází přes theorii, theoretickým prostřednictvím. V tom bodě bychom souhlasili, neboť pravda vskutku nejprve musí zasáhnout člověka osobně, v jeho jádru (které není theoretické, filosofické jak se domnígal třeba Aristoteles), aby pak mohla být uplatněna třeba také v theorii (hlavně však v konkretním životě). Ale pro nás to zároveň znamená, že k nám pravda nepřichází tedy ani prostřednictvím biblického poselství. si To nám pomáhá vyhmátnout, sformovat něco, co nás podmanilo a podrobilo a co už jenom usilujeme provést, uskutečnit, vyjádřit. 10.7.56 (13) Theologie není v pravém smyslu theorie, nýbrž spíše ideologie. Novodobá ideologická hnutí jsou vlastně napodobeninami theologie. Žádná ideologie nemůže však přiznat poslední právo theorii;

====================
doc01943320171128191622_005.jpg
====================
a nemůže tak ovšem učinit ani theologie. Pro theologii je rozhodující situace, v níž stojí církev, a situace, v nichž církev stála v minulosti. Theorie však ohledává přesný smysl všeho, co se mluví a myslí, jde na kořeny, domýšlí, sleduje myšlenku a ne především historickou událost. Proto není shody mezi theorií a ideologií: ideologie především rýsuje hlavní osnovu, do níž postupně mají být vetkány jednotlivosti; naproti tomu theorie staví na argumentech, a třeba na jednom jediném argumentu. 8.7.56 (14) Hromádkoyo pojetí pravdy: sám se bránil vždy tomu, že by bylo možno se pravdy dobrat se behlubšími úvahami o její podstatě/. Je snad naše thema nevhodné či dokonce nepřípustné ? člověk vždy vychází pravdě nějak vstříc lépe či hůř. A součástí toho vyjití vstříc je (u myslitele, ale i všeobecně) také pojetí (pravdy). Toto pojetí není snad onou úzkou branou, bez níž není možno pravdu poznat; ale reflexe je vždy nutná a velmi potřebná. Učíme se od předchůdců hlavně přes jejich reflexe nebot okamžitý zážitek, rozhodnutí, spolehnutí se, poslušnost to vše je nám ztraceno, to bylo a už pro nás není. Víme o tom jedině přes reflexe. Máme-li se proto od Hromádky učit, musíme i tu jít touto cestou. 3.7.56 (15) lastním cílem naší práce je podrobit rozboru a zkoumání Hromádkovo pojetí pravdy. To znamená především provést - možno-lisynthesu všech jeho výroků o pravdě, jak je najdeme v jeho pracích. Dále je třeba doplnit takový obraz tam, kde jsou prázdná místa, v duchu ostatního Hromádkova myšlení, a každé takové doplnění odůvodnit. Vlastní kritická práce začne vyhledáváním rozporů v samém pojetí, rozporů s některými skutečnostmi všeobecně uznatelnými (pokud se v tomto případě vyskytnou) a dovedení některých the sí do důsledků, které vyjeví některý z uvedených rozporů. 10.7.56

====================
doc01943320171128191622_006.jpg
====================
(16) Při čtení Hromádkových spisů (soustavném), kterého je třeba k tomu, aby člověk nezůstal při nahodilých pasážích a výrazech anebo aby se neomezil naokrajové či krajní formulace, při čemž by pominul střed, to hlavní tedy při takovém čtené mám pocit, že zkoumání Hromádkovapojetí pravdy, tak jak to činíme, opravdu nepostihuje ústřední linii jeho úmyslu a úsilí. Nicméně je to pochopitelné: Hromádka nechce být filosofem (především) a filosofie si používá k theologickým cílům a úmyslům. Nás pak v naší práci nezajímá leč pomocně a okrajově - jeho theologie, nýbrž především jeho filosofie, filosofické posice a filosofické koncepty. Rozlišit oboje ovšem znamená prozkoumat předem poměr filosofie a theologie, při nejmenším u významné postavy Hromádkovy. Rozvedení takového zkoumání musíme ovšem odložit. 10.7.56 (17) Když budeme zkoumat, co Hromádka říká o pravdě (t.j. pravdě vůbec), vystavíme se námitce, že naše pokusy o vyhmátnutí podstaty se nutně míjejí cílem, protože pravdu nelze najít touto cestou. Na to odpovídáme, že nehledáme samotnou pravdu, nýbrž Hromádkovo pojetí. Jaký však může mít význam takové zkoumáná? K tomu, abychom si jeho význam ověřili, museli bychom zkoumat, jaký je poměr mezi pravdou a pojetím pravdy. Máme-li mluvit o pravdě, nemůžeme tak činit leč prostřednictvím pojetí pravdy. Je ovšem otázka, zda vůbec máme mluvit o pravdě. Proč ji raději nečimit ? 10.7.56 (18) Ovšemže se máme zajímat o pravdu především proto, abychom ji čiva nili a ne abychom o ní hloubali. Ale člověk je tvor myslící a ve svém životě se řídí (může řídit) promyšlenými programy, jedná (může jednat) rozumně. Velký díl našeho ésobního a zvláště společenského života je vybudován na rozumu, na promyšlenosti (i když to ještě neznamená, že by tedy byl rozumný, promyšlený ve svém celku); některé oblasti jako věda a technika - jsou

====================
doc01943320171128191622_007.jpg
====================
neseny hlavně raciohalitou a byly by bez ní nemožné. V takové situaci at už pravda míří sebe víc do života, do varu události musíme být při činění pravdyvyzbrojeni i myšlenkově, programově, racionálně. Proti promyšlenosti dnešního života nelze postavit naivitu, bezprostřednost, jednoduché myšlení, prosto tu mysli. Když činíme pravdu, musíme vědět co děláme. 10.7.56 (19) Vědět, co děláme, znamená reflektovat. Reflexe je významná věc. Nejen pro toho, kdo reflektuje, ale také pro druhé. Jsou jedinečné chvíle, události, kdy se děje něco neopakovatelného, co by bylo věčně, nenávratně ztraceno pro ostatní lidi, kdyby nebylo právě reflexe. Působení Ježíše Krista je pro nás realitou jedině proto, že bylo reflektováno: záznam není skutečnost sama. Ke skutečnosti už nemáme přístupu leč skrze záznam. Ale záznam lze učinit jedině slovy, myšlenkami; není záznamu o skutečnosti bez pojetí skutečnosti. Podobně proto nelze ani činit pravdu a nevydat svědectví o pravdě, svědectví, jímž vyjadřujeme i myšlenkově, co to vlastně děláme a co to je pravda. 10.7.56 (20) Hromádka sám si toho je dobře vědom. Říká, že se k pravdě nedostaneme úvahami, ale ustavičně o pravdě uvažuje. Snad by chon nenašli ani jediný jeho spis, v němž by při nějaké příležitosti nemluvil o pravdě. Proč tomu tak je, že nemůžeme dojít k pravdě pouhým uvažováním, ale že to zároveň bez uvažování také nejde ? Rádl to říká po svém poněkud vyhrodeně, ale srozumitelně: pravdu musíme napřed mít, abychom ji mohli vyjádřit, rozvinout (uskutečnit). Ale jak poznáme, že to, co máme, je vskutku pravda ? Jenom rozumem, bedlivou úvahou, promýšlením. 10.7.56

====================
doc06565320211130163009_001.jpg
====================


====================
doc06565420211130163030_001.jpg
====================
1. 2. Fenomen dépou očem chume a) použité dora dixing b) pörung Handt dixing proti piiradé c) porusz orhistorisování zuira d) Sutečný podíl muti přírodon со во ре subjektivita. a dipsomani individualuich a) mot je pluralition setzettin 6) setrvačnost. c) allinita. 2) objektuo e) možnost. a pedut nové. subjektii a pelo presahované emancipare subjektiona

====================
doc06565520211130163045_001.jpg
====================
3. 4. c) Subjektivita a defimy B v dějinách a) dusting nyson možné fer prostredivelu suthsubjektivita se var nenniže emancipoval lec ergo diping pron dipinami emancipace a rowose outſertivnoſti d) in to by byla deposunort; ale him se neysepoime druhotné až peroferm oblasti, Meré pron právoplatim préduitem historikong práce. e) Pon Oluralita dipin a a) oblast sprandé dèysmiles а) c) Syrace oblast intersubjektivní – komunitare oblast voulurenzah Mahi a funkci oblast zvládnuté buoy - préro-8 emancipo naniach elementin овел lemy

====================
doc06565620211130163059_001.jpg
====================
zal fungus diging. havarov 5. par niech oblasti na "spravaté a) patrislost niech oblasti na 6. 6) kamil musi z'orgem a diswhann увидет c) principe vanarovám Päästehen. i deростий Continuité & picträdtert vic vuitènilis minen lost närviná hloubkon d) takové dèying nyson, ale dissé se (& minulost ne Calife. : "pracuje") Človir a defray élovéhr "12 al pason écover & sprande destunden? 6) depinnost paro tvarka možnost c) dépinnost piticile - prevládla d) définnst mane, elements nar ovládunter dues "

====================
doc06565720211130163112_001.jpg
====================
(6.) e) washe qesahování: deying a transcendence garo oharra 7. Transcendence a) relaticon charakter désormorti b) absolutuo proti histori è mu 1) X rastar. c) člověk nemůže nemůže ſoléci déprianist (&razí by se do dals 22 argami soval Eurové atp.) dj e) او Každá liadka transcendence ge miné seu dissionné астроний transcendence де cavarováním! absolutus pars parant novels vrápase. Elovet спаситела рять свить

====================
doc06565820211130163138_001.jpg
====================
8. Es де I love r? a) znam odpoērnuté اگا Je mono taroné metafyrics?

====================
doc06565920211130163153_001.jpg
====================
4. a Vermine važné, él ее v pravai Lépierné je genom to, co prochání Wadkon subjektiston. Ton osiem nemure, propét Řádné brità», Rádná "matervé". Proto historie Rosé proti buôté, proz přírodě, krustui pealsté vars realita jiného, nového úrovně. 22.2.56

====================
doc06566020211130163211_001.jpg
====================
4.2. sprostied oblasti, Ekra Esra' ge pávislá の na ustavsených dévousicích vaserNiedrovane! cich individuální akwrite, prochésepi nebo riené subjektione rolásti oblast, Je Teme narval Meron. oblasti komunikačn mu. resin blarnim probem je flors, at mluvené èév psané. (sour és rual) hits viber signál. nebo 22.2,56

====================
doc06566120211130163225_001.jpg
====================
4. в-е Veale vlasti oblasti Vprandi din pinného te pest pertè oblast reality, rterà funguje. a existuje gars taroné penom verre untariève prostředkování autekwiritz, vlage cellu (completně) reprochání souto subjektiviton Paro prisma. sem. (Objekti a objektion Stränden r 22.2.56

====================
doc06566220211130163243_001.jpg
====================
5.c Nebyla to na Mirth spuses mplem, jednání nem haji. mylitelé, bez předshuden. To znamená, že зам jete quedabané události Ily mirem, thes real & tomto zpusobe. Netzglä prar Jedina, Jednotná tendence, Yusob sramená výběr je na zběrem. A véráron koncepci toks, nyen nevaro vám! де to v co te ble tel. со dond normins. Deyring pars celer, pake mysl, pron integrováz právě tan Porse nanaronáním. 23.2.56.

====================
doc06566320211130163302_001.jpg
====================
5.e havarováním Untegrujeme jadrar на иде палавијене, укония minn Cost for pedrotime s vlastnite sisilim (nebo sé résili stavíme proti harto integrované Ruteinerti). Protin nor tato minulost più neur, morden for konto integrací dévroval, l. 7. ronce ronci puron ztvářel. A ztrátème per jako blubien métro tisilé. (23.2.56.)

====================
doc06566420211130163323_001.jpg
====================
6. a 2 Co sicchus semire mili digiring? You so, es prosto Waldon Subgektiviton. Co To váhover themene, że olověk sám Florid filo prostate • gedissimam formémen а Отбели sponse, uloven piùrodné a zue– chavé v situaci, voir clout just рас We, Tim gest déſinné. Trini Way nas jest difiuné? Jaká je a muise bit ware existence histoVaré rick? 20.2.56

====================
doc06566520211130163340_001.jpg
====================
6.6 Dějinnost není predikátem lidství, nýbrž jednou jeho možností. Člověk není svou podstatou bytost dějinná, ale může se takovou bytostí stát. Nestává se jí však vývojem, nýbrž individuálně vždy znovu. Proto i pro samotné dějiny je příznačná jejich přetržitost, diskontinuita /materiální/. To, o čem přesto mluvíme jako o dějinném souvisu, tedy kontinuitě, není garantováno objektivně, nýbrž pouze subjektivně: navazováním. Jedině navazováním se bývalá, již neexistující přítomnost stává minulostí, t.j. něčím, co je tu nyní přítonno jakožto minulost. Clověk dosahuje své dějinnosti, t.j.dějinné úrovně svého života resp.své aktivity, svého úsilí, práce atd. tím, že některé bývalé a již neexistující přítomnosti učiní svou minulostí. To pak lze učinit positivně i negativně vzhledem k určité "minulosti". Objektivně pak dějinnost lidského úsilí spočívá v tom, že se stává la tedy i může stát/ minulostí, t.j. že je naň navazováno. 22.2.1956

====================
ScanImage057.jpg
====================
25. 1. 56 O Sparkalon nébrienskri zu 1 atituda, talong üdroten Kli Mladní strukture náléré. neto vorby. sol ricta. nost pornäten. Tabe ze де sampolitelné! que nar در Matsen, privátzseen, in 1 vidès, náklonnort, podrobeon näbriendkosti mu to, re proſté haber Jaka sovie Jarà sèc, predmot menin' àr rétin', serbe, Diationé nebo огова, теко gezilená (vernon predmet Dutečng reto zezilenz), na Калестир housh prázané. Florid احد na mi pied nim je mator musi shenont. a tarona. O песо je ztiende de voé profánnosti. де затеила no pornätesen leden. ромакини стеча ж розтекат portavena na místo, / Je so انه مسافة گے nchrání. nicher vid ulpí nèès передка elpomätereld, posemdesti. V som par je jabers news: piremslého se пата! павертегияти, s że je kaidé zurčené se vrtálne плавле se اجد goto Frostii. maté vici Je سعر -Q 20 néco, soniärt oljigného padovétion Denteiner rteré má zurkal. пешей зинстві гловый in vincles Each ortatui možné i har, time. a "matorl" resp. fetis ſmétéo nich lat, że zročeni» piertame být zpročenim. Tal 2 звостини. räkonitorli. god. Feliössumus Feliſismuſ védecré. patalionus, therrie vièrehranjucich reg. faktoru, sonálnieti sol a речи mire natt. natýna wenten. podoby. nenada's 5

====================
ScanImage058.jpg
====================
25. 1. 56 Үзицлитий Prise "1 böck celé Riest. tradwee theologrèké & the r estarièné. vivstování. prázdného mista. adseránagé se recting souvislosti nafn Bohe pez. sanitného podon, fir iemi termion, pars en есил Door prázdné místo», sarto estariame Nie, nesmí nie Je člonit přesahuje Zürzul. 'fal". a transcendoval jedini sar, est; l.y. in te je tu je лі! Евожя знайтра идеи What musi ponechal to na. mornost. — re you you ngen pro sebe, и порачи se A se provádí to, hiich. Odverávage добка войко möten Wolszten woldehen a danost. c tiny & sálmont, transcen Noval. sam ритела, ести Jane'. porn rundt sobi siem) "prézani mürté». Jednon obertnosti. "prázdné le mista. možno zracevt. звиток 5 se 2e prázdné místo eche d volué mistä kolagretz racorenon arbeiten, rehbei programone. T.y. de la si ponnten obrar poho, co mé conceper, konesprose von втображе . 2 mure. ir ( شمله vortuonané; nal tam امام drin! V mirte pro zkročebesprostizan soon. 2 ~ gr - 320 سوال قسم 1 vubec, seg. wärsen Glim. treba ёх унтейний ство вічка a sine. mornost. Na vestle, r Mar noté là, тако Етикерсе Jerakoazhen mörten, pro пятниги да Je funkei seg. де златте mahe 2 i sebe preJam, все ж пало se Meliditinge, tarni kunst. tradwei vùtà. 11

====================
ScanImage060.jpg
====================
Frenosse je minull mure zil dopredu gen Rad, rebe späitemänge, èvni voin Dr morné fem tak rüdruge, че To mar ft prosté repo nemmire jen prosté porraconet XA Navaroval nar minn й дл мени ū lost mire zen him, materiálem pro vin Marten A to mamenés, ie nem мет 1 2x Sterben. poarchi Vestranné Eritvee a dukladnérem Ihledávámi. zeledten. de a • nafde zarincipes a De Messi. 25. VI. 56 sa définitions». рас bloubkon. 1 vabali wachez Deste a se je konfrontest че Filosofie var nemure pinaroval аши aui Mé Marten. ani své posee a ساته ہو princity.

====================
ScanImage061.jpg
====================
зки rýbré musí se масел a matem pribo Donmás. Bloepren очи 30 de mim väg meron n Je saire pierqe SA اول éduit. de Còi od literární Zrilite právé Wör Jaw sim, je videg merr Vormont a rovinout vesteri aparál de könn, als pärsta von Koneng, a to d Яптеці ne mé Porens. na in dod A To 5S S Ch jy نه NO fol hourl 3-f

====================
ScanImage062.jpg
====================
I Zware z jemnon filosofre nonи женти domila Fondoteragier Mor realismem (materiavernamená, dacaliseen bomen), par to se v něm ийги apriorni forum Polospelého вазнава. Интрия заветове Varmile w 25. VI. 56 مع musi wodt négation tents zor dobre fired sebe poStari, gakmile sem dobil poriani, naitala perni Park & tone, al rom! od nito se х ороги озвитва, ад Borbraila. – se

====================
ScanImage064.jpg
====================
1 I Filosofie digin a) co bj e) 2) poon digrzy 1. со не сере 2. fenomen (roshdien) Dessinert (procespar se dips) shahr re dège & dépinách: smysl, theorie défin X ffre despen I miste foloosse v depräch (stách, augun folaose dèpre) 1

====================
ScanImage067.jpg
====================
quolistos: Int. min vil, a to àil ne То Лиашена!, й винт за проветили musi byt здика 1 to musi bil Shpen 1956 nifar mistenná alespon n ойна. Сла во пе жемоги рокло, работе мя She' poting. в стий был зайвал détal а поти Hersion. • Etirà se profesionálué Vedala spöödah mali; Heickhen puit padem qe vul. technické. Naproti some Made doel. dila dit ei to, in Wedne zöön mire noge genome Je Jacht val., пройка да opra органами 1 11179 Ла närlečnost v oèich Gobeinirls. tar puedeniden chce titl det. Ha mintienen nesenom pokládána, ple qbee zu býl две to mamené perávirke (v posledu) na názor Polednich a Jezuch pindstarstelu. To moment, je starí Stárkn mirtinnichi offertione, absolutné. a 22 MIN. 58 Redy

====================
ScanImage068.jpg
====================
2 rones Zonau metafzeich. доной V poleden würtéèné je pro Zpoteia pro élovère to, co worl r де dobré ve mysle absoluteine. dobré Je к порошай, nem, je povolána právě vel. Je vial porolásen & de tonen, als abſ vé risponísé dovedla zloudt влает statnim lidem. зваж pervixirl je o jeho správnosti. To je pat Hurba Polennirhd, jak zu vel. round. Je mucho, pravidel, norem se formiral rterà re neDomné Vateligence po dlouhé vět. à Eteré usnadursé prebled po tom, co je dobré. a 22. VIII. 56 rabad, со a a Co a

====================
ScanImage069.jpg
====================
C Jednon sarison lábradon Je odevzdanost pravdè sa lardon dig. A protire Je je obtèné, popimal Grande, a Easto, dig se do co Je to d السلامة patin (Otárlag po podstate prang а до Busteribe дерево почтовый ро ро pomární Vul.a. sto treatije ükoleum Podobné nun abál ins Boho, a je з плажавin zranedliné, mirarné, Spoléclardion правио viteshtilé, čestné ats. als. To veclus Stopé par mad mirsinirls velgerei Chaponin, vulgärné klubiim Sypln. Pramen 1.20. latility dat. че čatné précé & tom, že dal. nemüse nitrag wäral bernshradné ticha. مع A 3 сени to vial Volevenden anstions roleom 22. Vill. 56 le dal. ProL definitione.. rabshon spoles-

====================
ScanImage070.jpg
====================
nosti. Je koum tak posto, inè вони nikdo nem плений ге d'žádné vind, due / yotaPterá se Jezu olarted rin, pole га ли". loval Je ornem отел wykle zwisadesh зна Jarné', امعه ما استم ligence, Eterá je že v takoChietání a Evatechnické dDateسلام مرح Eteré rommi bose as nesmirdlelno se shrani Aui. takovém N prang. All pispade, Raz pre o craté du вод Chorní sálerstorti, نه пети opravdu málora ge) dah де параз nei. Vlastní répar není veden meri мен дветия pirnidiona'ni & obime 22. VIII. 56 Ma а 13 Verl. ortatii Molemmarts, esbenn man тракий mèri a a gejun o pravdu è Jednon éabhi vonteligence Dration. Lidé Orhatné par gron грам Sranan