Událost – pojem
Význam „pojmu“ události (a význam ustavení jejího myšlenkového modelu, ovšemže nikoli „předmětu“, nýbrž zejména „ne-předmětu“) vysvitne docela dobře při vzpomínce na Aristotela. K popisu události (jako ne-předmětu) v celé její povaze se totiž ukazuje jako zásadně důležité a užitečné nejprve myšlenkově modelovat to, co událostí ve všech směrech ještě není. Když tedy odebereme to, co zakládá a udržuje integritu události, tedy její niternou stránku, zbývá nám hromada („věc“) v pohybu. Pod hromadou v pohybu máme na mysli takový proces proměn jedné sestavy (nahloučení) prvků hromady v jinou, pozměněnou sestavu, při které jednotlivé prvky sestavy spolu navzájem nijak nekomunikují, stojí nebo pohybují se navzájem zcela nezávisle (snad s výjimkou srážek) a naprosto bezcílně, tj. nezainteresovaně na žádném výsledku (efektu) oněch pohybů (ať už v jednotlivostech nebo v nějakých skupinách či třídách).
(Písek, 180908-2.)