Řeč a jazyky

Zatímco jazyky (každý jazyk jednotlivě i při srovnávání vícero jazyků) mají některé zvláštní odlišnosti, které platí (vlastně jsou jakoby předepsány, byť je zvykově) pro každý řečový akt (řeč), řeč představuje způsob jazykového zpracování (a ovlivňování) myšlenkových obsahů resp. myšlenek. Řeč představuje tedy jakýsi výsledek jazykového zpracování myšlenky, bez které se ovšem žádný řečový akt neobejde, a to naprosto stejně jako se neobejde bez volby jazyka (proto je možno konkrétní jazykový projev překládat do jiných jazyků, a to při zachování řečových struktur – jinak by došlo k posunům a případně znehodnocení příslušné myšlenky). Volba jazyka se může někdy do jisté míry obejít bez zřetelné myšlenky, ale pak mluvíme o „mluvě“, nikoli o „řeči“. Někdy se slovem „řeč“ překládá i řecké slovo logos (to se překládá také jako ,slovo‘). Proto je záhodno co možná důsledně odlišovat řečový akt (nebo řečový výkon) od řeči jakožto smysluplného sdělení.

(Písek, 181211-1.)