Filosofie a její rozsah

Pokud jde o tematický rozsah, filosof se ve svém filosofování může zásadní zabývat čímkoliv; nic není apriorně vyloučeno z možného filosofického interesu. Ovšem filosof se musí zabývat také jinými filosofy a jejich myšlením (a ovšem i produkcí). To je ovšem terén pro jedince nezvládnutelný, protože – na rozdíl třeba od odborných věd – nejde zdaleka jen o jeho současníky, ale o předchůdce, o protivníky, ba dokonce až o zakladatele. A last not least: filosof se musí starat také o pseudofilosofy, zejména pak o sofisty (a to bytostněji než jen jako o „cokoli“). Už z toho všeho je zřejmé, že to je nad možnosti filosofa jako jednotlivce. Protože však filosofování je nanejvýš individuální a tedy jedinečná myšlenková cesta (myšlenkové cestování), můžeme uvažovat jen o eventuální blízkosti či příbuznosti jednotlivých myslitelů, nebo také o tom, do jaké míry se vzájemně zcela vylučují, ale nemůžeme očekávat to, co je naopak vlastní odborným vědám, totiž že každý, kdo svou disciplínu chce náležitě pěstovat, musí se s ostatními v základních přístupech shodovat a může se individuálně odlišovat jen tam, kde ještě nebyly ustaveny „základy“ oné disciplíny (ačkoli i tam jsou výjimečně možné i proměny -matu).

(Písek, 150312-1.)