22.3.15

A

Filosofie se rodí z nefilosofie, event. předfilosofie; proto na sobě ještě dlouho nese známky tohoto nefilosofického původu. Na druhé straně to však také znamená, že její počátky se mohou odehrát takřka všude, kde se už nějak myslí. Přechod od nefilosofie či předfilosofie v opravdovou filosofii není jeden jediný možný, není o něm předem rozhodnuto, jak má proběhnout. Proto je také filosofie vlastně mnohá, různorodá a k jakési „jednotě“ pouze míří nebo spíše jen může mířit. Navzdory tomu, že je pro filosofování zásadně důležité povědomí o tom, jak se až dosud myslelo a jak se i kolem filosofa, tedy v jeho společenství, myslí, je principiálně možné začít filosofovat jaksi znovu a jinak, ale nemá to velký význam, pokud se to děje v osamocení a bez jakéhokoli navázání na již probíhající (již uskutečňované) filosofické myšlení. (Je tomu dost podobně, jako je nepravděpodobné, že třeba v zemské biosféře by došlo k pokusu o jiné, odlišné ustavení života a jeho životního dění, třeba na jiných principech, s jinými prvky apod.) Právě tady se snad nejlépe ukazuje (resp. by se eventuelně ukázalo), jak kořeny filosofických problémů sahají mnohem hlouběji než k „zakladatelským aktům“, toho či onoho filosofování, a zejména jak hluboko je zakotvena jakási nepřehlédnutelná jednota filosofie (filosofického myšlení), a to navzdory mnohosti jeho faktického provádění či uskutečňování.