Existence a netečnost

O netečnosti můžeme právem mluvit pouze ve dvojím smyslu, a v obojím jde o charakteristiku, nespjato se žádnou „reálnou“ skutečností (reálnou „existencí“). Netečný může být například určitý rovinný obrazec, třeba trojúhelník, čtverec nebo kružnice apod., neboť není „reálnou“ skutečností, nýbrž jen myšlenkovým modelem. A takový „intencionální předmět“ se chová netečně pouze proto, že je tak konstruován, míněn, myšlen (přičemž to není jediný způsob, jak může být něco myšleno). A pak můžeme také mluvit o netečnosti v případě tzv. virtuálních skutečností, tedy virtuálních událostí, které jsou vlastně nezapojeny do světa skutečných, „reálných“ událostí (eventuelně jsou své zapojenosti zbaveny). V tomto druhé případě je ovšem situace poněkud komplikovanější, protože určitá minimální reaktibilita takových virtuálních jsoucen-událostí tu zůstává zachována resp. je jim vlastní:

(Písek, 150826-2.)

[Text je nedokončen. Pozn. red.]