Život pozemský
Nemůžeme s naprostou přesností říci, co to je „život“, protože známe život jen pozemský a protože nevíme, zda nejsou ještě jiná místa ve Vesmíru, kde něco „žije“ a jak ten jiný život vypadá. A navíc si musíme uvědomit, že jsme ani na naší planetě zatím neobjevili všechny živé organismy, a že vlastně ani s tímto omezením nevíme, co všechno můžeme považovat za „živé“ a tedy co můžeme zahrnout mezi živé organismy. Na čem to ostatně závisí, zda někde na pomezí mezi živým a neživým něco zařadíme mezi živé nebo naopak mezi neživé (či přesněji snad předživé)? K životu náleží např. to, že je možný pouze v podobě jednotlivců, jednotlivych organismů; přesto mluvíme o organickém vývoji nejen v rámci jednotlivého života (ontogenezi), ale také v rámci generací, odrůd, druhů, rodů atd. (tedy fylogenezi). Asi hlavně proto se v poslední době méně mluví o organismech, ale spíše o organických systémech. Tím se však nic neřeší, ba naopak se relativizuje a zatemňuje rozdíl mezi jedincem a druhem jedinců, ba dokonce i biotopem (chceme-li zdůraznit metabolismus jedince, nevíme, co si počít s eventuálním metabolismem druhu nebo rodu; jde-li o schopnost rozmnožování či sebereprodukce, nevíme, zda to vůbec můžeme aplikovat na druh nebo rod; a může vůbec geneticky mutovat druh nebo rod?). Na druhé straně ale nemůžeme problém druhu nebo rodu atd. přehlížet, neboť žádný organismus (pokud víme) nemůže vzniknout ze zcela neživých podmínek, ale předpokládá vždy nějaké živé předky. Zatím tedy nevíme, jak vůbec život (živoucnost) vzniká a zda vůbec může vzniknout bez asistence něčeho již předchůdně živého. (A je otázkou, zda to vůbec můžeme někdy zjistit; pokud by se nám to podařilo nějak sestrojit nebo zorganizovat nějakou živou bytost, nebyl by to důkaz, neboť bychom to byli právě my, kdo by to provedl. A pokud bychom přece jen zjistili nějaký život mimo naši planetu nebo mimo náš hvězdný systém, mimo naši galaxii atd., zase by nám to nepomohlo, neboť by tu zase chyběla žádoucí jistota, kde a jak se tam vzal.)
(Písek, 151206-3.)