Uzly – uzlové body LvH, 1958

Uzlové body, o nichž byla řeč, ovšem nesmějí být chápány jako záležitost výhradně se týkající myšlení. To by byla závažná chyba, protože myšlení o sobě neexistuje. Každé myšlení se něčeho týká, k něčemu směřuje, o něčem platí, k něčemu se odnáší atd. Myšlenkovým uzlovým bodům proto nutně nějak „odpovídá“ nějaká skutečnost resp. nějaký aspekt skutečnosti. Je ovšem pravda, že nemůžeme mluvit přímo o uzlovém bodu skutečností, reálných procesů, reálného dění.

(Praha, 580914-2.)

(pozn. – Písek, 130914-2 :)

[O „uzlových bodech“ můžeme mluvit (a uvažovat) už tam, kde ještě nedošlo k vynálezu pojmovosti; místo o „uzlech“, které trochu sugerují jakousi pevnost či dokonce nerozvazatelnost, bychom mohli mluvit také o „chomáčích“, „klubkách“ apod., neboť jejich povaha i struktura je jistě vždy poněkud nahodilá až chaotická, ale přesto splňuje jisté požadavky a nároky, aby výsledek mohl být prakticky použit a využit. Jde o jakési předběžné intencionální útvary (před-modely), později zpřesňované za pomoci pojmů.]