Budost a budoucnost

Že musíme chápat budoucnost jako cosi skutečného, lze ukázat především na tzv. „budosti“, tj. „vlastní budoucnosti“ zejména „pravých událostí“ (pravých jsoucen, neboť každé pravé jsoucno je událostí, která má začátek, průběh a konec). Taková pravá událost (pravé jsoucno) je celkem také v čase, tj. je „celá“ přítomna v každé své fázi. Událost se neděje tak, že po jedné fázi přichází další fáze a tak dále, nýbrž v každém okamžiku se děje celá, tj. každá fáze je nějak „při tom“, když se kterákoli fáze právě aktuálně děje. To pochopitelně není možno sledovat a konstatovat zvnějšku, neboť sjednocenost všech fází je garantována zevnitř.

(Písek, 040328-2.)