Hegelova filosofie náboženství [ETF UK]
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
151 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I Hegel seminář ThF 92 (podzim) 1 SEMINAR THF (Hegel) - 1992-3, podzim G.W.Fr.Hegel: Vorlesungen über die Philosophie der Religion A. Bibliograficky a studijně (úvodem) 0.01 30.9.1992 číst budeme z Lassonova vydání z r. 1925, znovu 1966 a pak 1974, Hamburg, Felix Meiner. Toto vydání lze považovať za nejlepší ze všech dosud pořízených textů. Jde o velice náročnou a na kvalitě pořadatele a redaktora (a tim i interpreta) velmi závislou práci, o které je třeba se byť jen stručně zminit, protože mnohým z Vás, kteří nejste dosud seznámeni s povahou mnohých vydávaných Hegelových textů, by se mohlo zdát dost podivné, že srovnání různých vydání je do té míry nesnadné, že se jím zde vůbec nemůžeme zabývat. 0.02 Hegel přednášel o filosofii náboženství čtyřikrát, totiž v letech 1821, 1824, 1827 a nakonec v posledním roce svého života, 1831. (Narodil se 1770.) Sám většinou své přednášky nevydával, a také tato vyšla až po jeho smrti. Vyšla však velmi brzo, již rok poté (1932) péčí jednoho z jeho žáků, totiž theologa Philippa Marheineke-a, kterého ovšem čekal krajně nesnadný úkol. Dochoval se Hegelův rukopis přípravy, který se nepochybně musel stát základem vydávané knihy. Ale Hegel své přednáška nečetl, nýbrž v přípravných poznámkách měl jen hlavní vodítko, a podle okolností doplňoval a také měnil přenášky, a to při opakování kurzu samozřejmě vždycky jinak. Tehdy si studenti, přinejmenším někteří, pečlivě zaznamenávali každé slovo svého učitele, eventuelně si přednášky ještě doma při opakování přepisovali a dávali jim "definitivni" podobu v jakési "studentské redakci"; a tak se zachovala celá řada odchylně koncipovaných sešitů, v nichž se vyskytovala důležitá místa s vynikajícími myšlenkami, které by jinak byly ztraceny. 0.03 Hegelovy přednášky o filosofii náboženství byly zařazeny jako XI. a XII. svazek sebraných spisů a, jak řečeno, byly poprvé odevzdány interesované veřejnosti hned následující rok po Hegelově smrti. V tomto prvním vydání se jeho pořadatel orientoval hlavně na poslední, nejzralejší verzi Hegelových přednášek, ale již o osm let později vydal tyto přednášky spolu s Bruno Bauerem znovu, a to už tam oba bohatě zapracovali řadu míst z přednášek dřívějších. Všem, kdo si dovedou představit povahu této práce, musí být jasné, že nemohlo jít o dílo dokonalé. "Sešívat" texty, pocházející z různých dob (v rozpětí celého desetiletí), má jistě své problémy. Obě první vydání vykazují ještě na mnoha místech povahu tohoto "slepování" à "sešívání". Na druhé straně však úcta a respekt, ba dokonce pieta k učitelovým formulacím bránila pořadatelům podstatněji zasahovat do textu, aby jeho četba byla plynulejší a hladší. Muselo uplynout ještě mnoho času, aby odstup byl větší a aby se našly další studentnské zápisové sešity, které dovolovaly dalším vydavatelům vybírat jiné formulace. Zároveň však nároky na vydavatelskou
151 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I Hegel seminář ThF 92 (podzim) 1 SEMINAR THF (Hegel) - 1992-3, podzim G.W.Fr.Hegel: Vorlesungen über die Philosophie der Religion A. Bibliograficky a studijně (úvodem) 0.01 30.9.1992 číst budeme z Lassonova vydání z r. 1925, znovu 1966 a pak 1974, Hamburg, Felix Meiner. Toto vydání lze považovať za nejlepší ze všech dosud pořízených textů. Jde o velice náročnou a na kvalitě pořadatele a redaktora (a tim i interpreta) velmi závislou práci, o které je třeba se byť jen stručně zminit, protože mnohým z Vás, kteří nejste dosud seznámeni s povahou mnohých vydávaných Hegelových textů, by se mohlo zdát dost podivné, že srovnání různých vydání je do té míry nesnadné, že se jím zde vůbec nemůžeme zabývat. 0.02 Hegel přednášel o filosofii náboženství čtyřikrát, totiž v letech 1821, 1824, 1827 a nakonec v posledním roce svého života, 1831. (Narodil se 1770.) Sám většinou své přednášky nevydával, a také tato vyšla až po jeho smrti. Vyšla však velmi brzo, již rok poté (1932) péčí jednoho z jeho žáků, totiž theologa Philippa Marheineke-a, kterého ovšem čekal krajně nesnadný úkol. Dochoval se Hegelův rukopis přípravy, který se nepochybně musel stát základem vydávané knihy. Ale Hegel své přednáška nečetl, nýbrž v přípravných poznámkách měl jen hlavní vodítko, a podle okolností doplňoval a také měnil přenášky, a to při opakování kurzu samozřejmě vždycky jinak. Tehdy si studenti, přinejmenším někteří, pečlivě zaznamenávali každé slovo svého učitele, eventuelně si přednášky ještě doma při opakování přepisovali a dávali jim "definitivni" podobu v jakési "studentské redakci"; a tak se zachovala celá řada odchylně koncipovaných sešitů, v nichž se vyskytovala důležitá místa s vynikajícími myšlenkami, které by jinak byly ztraceny. 0.03 Hegelovy přednášky o filosofii náboženství byly zařazeny jako XI. a XII. svazek sebraných spisů a, jak řečeno, byly poprvé odevzdány interesované veřejnosti hned následující rok po Hegelově smrti. V tomto prvním vydání se jeho pořadatel orientoval hlavně na poslední, nejzralejší verzi Hegelových přednášek, ale již o osm let později vydal tyto přednášky spolu s Bruno Bauerem znovu, a to už tam oba bohatě zapracovali řadu míst z přednášek dřívějších. Všem, kdo si dovedou představit povahu této práce, musí být jasné, že nemohlo jít o dílo dokonalé. "Sešívat" texty, pocházející z různých dob (v rozpětí celého desetiletí), má jistě své problémy. Obě první vydání vykazují ještě na mnoha místech povahu tohoto "slepování" à "sešívání". Na druhé straně však úcta a respekt, ba dokonce pieta k učitelovým formulacím bránila pořadatelům podstatněji zasahovat do textu, aby jeho četba byla plynulejší a hladší. Muselo uplynout ještě mnoho času, aby odstup byl větší a aby se našly další studentnské zápisové sešity, které dovolovaly dalším vydavatelům vybírat jiné formulace. Zároveň však nároky na vydavatelskou
====================
153 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I Hegel seminář ThF 92 (podzim) 2 přesnost a kontrolovatelnost vzrostly. A tak budeme mít k disapozici text. který naprosto přesně odlišuje původní rukopisné poznámky od vsuvek, jejichž původ je sice také v tom, co Hegel v přednášek řekl, ale přece jen prošly jakýmsi cedníkem studentského pochopení. Příměr však není zcela vystihující, neboť cedník pouze některé složky nepropouští, ale nic nového nepřidává, kdežto každé pochopení k onomu chápanému vždy něco také přidává. 0.04 V češtině máme z Hegelových přednášek o filosofii náboženství přeloženu jen velice malou ukázku ve výboru, který za války v roce 1943 pořídil a sám počeštil František Fajfr a vydal v nakladatelství Jana Laichtera pod názvem "Hegel, Filosofie, umění a náboženství a jejich vztah k mravnosti a státu". Náboženství je věnována část čtvrtá (str. 179-215, fakticky jen asi 34 strany textu, a odpovídá to v Meinerově vydání S. 279-311). Částí tohoto oddílu se budeme zabývat také, abychom si ověřili, jak záhodno, ba nezbytno je čist filosofy nikoliv v překladech, nýbrž v původním jazyce. Hlavní pozornost však budeme věnovat několika stránkám z počátku knihy, které dostanete v kopiích k dispozici. 0.05 Tento seminář má plný smysl jen pro ty, kdo jsou schoponi alespoň se slovníkem sledovat německý text. Nemyslím, že by jej nemohli frekventovat také ostatní, pokud si ovšem opatří překlady jiné, např. anglický nebo francouzský. Vzniknou potíže s odlišností redakcí, ale to bude možno zvládnout. Mělo by to pro nás pro všechny výhodu v tom, že bychom své pochopení mohli konfrontovat s pochopením jiných překladatelů. Obávám se však že nebude snadné si jinojazyčné texty opatřit. A ovšem, předem nelze vyloučit, že jistým přínosem by účast na semináři mohla být i těm, kdo budou s to jen naslouchat, aniž by měli k dispozoici jiný text než zmíněných pár stránek Fajfrova překladu. To už si musí rozhodnout každý sám. (Nevím, zda tu vůbec někdo takový bude.) 0.06 Mezi tímto seminářem a přenáškamni o Hegelově filosofii náboženství bude jistá souvztažnost a souhra. Mohu proto jen doporučit účast na obojím, ale samozřejmě to není podmínka. V obou případech budeme mít ověšem na paměti, že jsme na theologické fakultě a že naše studium Hegela není a nemůže být samoúčelné. Nejde a nepůjde nám v první řadě o Hegela, nýbrž o jisté významné myšlenky, které si tu ozřejmíme, pokzusíme se je promyslit a nakonec vyvodíme jisté závěry, relevantní pro myšlení theologické. Jako filosof se tu budu držet spíáše pouhých náznaků a nebudu se pokouzšet formulovat závěry za vás. Ale musíte mi dovolit, abych před vás stavěl určité výzvy, na které budete muset sami sobě odpovídat, budete-li chtít být myšlenkově a tedy theologicky čestní vůči sobě a vůčí svým povinnostem. 0.07 S tím souvisí poslední věc, o které je třeba se zmínit. Ačkoliv pronikání do Hegelova myšlenkového světa nebude pro nás stát na prvním místě, nemůžeme se
153 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I Hegel seminář ThF 92 (podzim) 2 přesnost a kontrolovatelnost vzrostly. A tak budeme mít k disapozici text. který naprosto přesně odlišuje původní rukopisné poznámky od vsuvek, jejichž původ je sice také v tom, co Hegel v přednášek řekl, ale přece jen prošly jakýmsi cedníkem studentského pochopení. Příměr však není zcela vystihující, neboť cedník pouze některé složky nepropouští, ale nic nového nepřidává, kdežto každé pochopení k onomu chápanému vždy něco také přidává. 0.04 V češtině máme z Hegelových přednášek o filosofii náboženství přeloženu jen velice malou ukázku ve výboru, který za války v roce 1943 pořídil a sám počeštil František Fajfr a vydal v nakladatelství Jana Laichtera pod názvem "Hegel, Filosofie, umění a náboženství a jejich vztah k mravnosti a státu". Náboženství je věnována část čtvrtá (str. 179-215, fakticky jen asi 34 strany textu, a odpovídá to v Meinerově vydání S. 279-311). Částí tohoto oddílu se budeme zabývat také, abychom si ověřili, jak záhodno, ba nezbytno je čist filosofy nikoliv v překladech, nýbrž v původním jazyce. Hlavní pozornost však budeme věnovat několika stránkám z počátku knihy, které dostanete v kopiích k dispozici. 0.05 Tento seminář má plný smysl jen pro ty, kdo jsou schoponi alespoň se slovníkem sledovat německý text. Nemyslím, že by jej nemohli frekventovat také ostatní, pokud si ovšem opatří překlady jiné, např. anglický nebo francouzský. Vzniknou potíže s odlišností redakcí, ale to bude možno zvládnout. Mělo by to pro nás pro všechny výhodu v tom, že bychom své pochopení mohli konfrontovat s pochopením jiných překladatelů. Obávám se však že nebude snadné si jinojazyčné texty opatřit. A ovšem, předem nelze vyloučit, že jistým přínosem by účast na semináři mohla být i těm, kdo budou s to jen naslouchat, aniž by měli k dispozoici jiný text než zmíněných pár stránek Fajfrova překladu. To už si musí rozhodnout každý sám. (Nevím, zda tu vůbec někdo takový bude.) 0.06 Mezi tímto seminářem a přenáškamni o Hegelově filosofii náboženství bude jistá souvztažnost a souhra. Mohu proto jen doporučit účast na obojím, ale samozřejmě to není podmínka. V obou případech budeme mít ověšem na paměti, že jsme na theologické fakultě a že naše studium Hegela není a nemůže být samoúčelné. Nejde a nepůjde nám v první řadě o Hegela, nýbrž o jisté významné myšlenky, které si tu ozřejmíme, pokzusíme se je promyslit a nakonec vyvodíme jisté závěry, relevantní pro myšlení theologické. Jako filosof se tu budu držet spíáše pouhých náznaků a nebudu se pokouzšet formulovat závěry za vás. Ale musíte mi dovolit, abych před vás stavěl určité výzvy, na které budete muset sami sobě odpovídat, budete-li chtít být myšlenkově a tedy theologicky čestní vůči sobě a vůčí svým povinnostem. 0.07 S tím souvisí poslední věc, o které je třeba se zmínit. Ačkoliv pronikání do Hegelova myšlenkového světa nebude pro nás stát na prvním místě, nemůžeme se
====================
154 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
Hegel 1 seminář ThF 92 (podzim) - 1 G.V.Fr. Hege SEMINAR THF (Hegel) 19
154 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
Hegel 1 seminář ThF 92 (podzim) - 1 G.V.Fr. Hege SEMINAR THF (Hegel) 19
====================
155 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I Hegel seminář ThF 92 (podzim) - 3 zcela vyhnout sekundární literatuře, jejímž cílem to naopak jest. Proto vám mohu jen doporučit, abyste si něco o Hegelovi také přečetli, a nejenom v přehledných učebnicích dějin filosofie (i když i to mohu jen doporučit všem z vás, kteří o Hegelovi nevíte téměř nic). Nicméně jednen text bych vám chtěl doporučit zvlášť, totiž jednu kapitolu v Barthově také do češtiny přeložené a v Kalichu ve dvou svazcích vydané knize o theologii XIX. století, totiž kapitolu věnovanou právě Hegelovi. 0.08 Nakonec několik slov o tom, proč jsem zvolil právě Hegela. Ze seznamu přednášek jste jistě zjistili, že v letním semestru zde nebudu. Přesně vzato, nebudu zda prvních pět měsíců příštího roku; v červnu už budu zase zpátky. To mne přimělo změnit původní plán, v němž jsem počítal s tím, že nejprve budeme věnovat pozornost Kantově filosofii náboženství, a teprve potom že přejdeme k Hegelovi. Protože by však návaznost byla tak jako tak přerušena, rozhodl jsem se pořadí obrátit a ke Kantovi se vrátit někdy v příštím nebo možná až přespříštím roce. Ale proč vůbec se zabývat těmito už poměrně dávnými mysliteli? Budu nyní mluvit jen o Hegelovi. 0.09 Hegel a jeho dílo neměly u nás štěstí. V minulém století jsme měli několik hegelovců, z nichž nejvýznamnější je Augustin Smetana, kterého ještě připomínal Masaryk, ale který už téměř zcela propadl zapomenutí (nemluvím o specialistech), Masaryk a po něm např. i Rádl neměli Hegela rádi, odmítali zejména jeho spinozismus; Masaryk ostatně neměl rád ani Kanta, alespoň zprvu. Později určité kantovské momenty začal s jistou opatrností pozitivně hodnotit (souviselo to také s jeho vztahem k německé filosofii obecně, k níž hledal účinnou protiváhu v myslitelích francouzských a anglických). Hegel nebo spíše jakési dost pošramocené hegelovství k nám začalo pronikat až s marxismem a v důsledku marxistické indoktrinace. Pokusy o rehabilitaci Hegela u nás byly iniciovány mladými marxisty, kteří se už koncem 50. let přesvědčili, že Marxovi (a zejméona mladému Marxovi) nelze bez Hegela řádně porozumět. Tehdy nikoliv bez nesnází prosadili, aby byl Patočka pověřen překladem nejvýznamnějších a překladatelsky také krajně nesnadných Hegelových děl, především Fenomenologie ducha (která pak vyšla v Akademii), ale také jeho významné Estetiky (která vyšla ve dvou dílech v Odeonu). Po intervenci a začátku období tzv. normalizace byl s těmito plány konec (s Patočkou se původně počítalo ještě pro překlad Logiky, jejíž část nedávno vyšla ve Svobodě; Patočka se k překladu už nedostal). 0.10 Hegel je vedle Kanta největší filosof německý a nepochybně náleží ke špičkám filosofie všech dob. Navíc jsme prošli obdobím, kdy jakési podivmné pseudohegelovství pronikalo všeobecně do myšlení a vůbec povědomí naší společnosti a tím i do povědomí našeho, většinou ovšem zcela anonymně. Dnes si např. naši politici nejsou vůbec vědomi toho, do jaké míry je jejich myšlení
155 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I Hegel seminář ThF 92 (podzim) - 3 zcela vyhnout sekundární literatuře, jejímž cílem to naopak jest. Proto vám mohu jen doporučit, abyste si něco o Hegelovi také přečetli, a nejenom v přehledných učebnicích dějin filosofie (i když i to mohu jen doporučit všem z vás, kteří o Hegelovi nevíte téměř nic). Nicméně jednen text bych vám chtěl doporučit zvlášť, totiž jednu kapitolu v Barthově také do češtiny přeložené a v Kalichu ve dvou svazcích vydané knize o theologii XIX. století, totiž kapitolu věnovanou právě Hegelovi. 0.08 Nakonec několik slov o tom, proč jsem zvolil právě Hegela. Ze seznamu přednášek jste jistě zjistili, že v letním semestru zde nebudu. Přesně vzato, nebudu zda prvních pět měsíců příštího roku; v červnu už budu zase zpátky. To mne přimělo změnit původní plán, v němž jsem počítal s tím, že nejprve budeme věnovat pozornost Kantově filosofii náboženství, a teprve potom že přejdeme k Hegelovi. Protože by však návaznost byla tak jako tak přerušena, rozhodl jsem se pořadí obrátit a ke Kantovi se vrátit někdy v příštím nebo možná až přespříštím roce. Ale proč vůbec se zabývat těmito už poměrně dávnými mysliteli? Budu nyní mluvit jen o Hegelovi. 0.09 Hegel a jeho dílo neměly u nás štěstí. V minulém století jsme měli několik hegelovců, z nichž nejvýznamnější je Augustin Smetana, kterého ještě připomínal Masaryk, ale který už téměř zcela propadl zapomenutí (nemluvím o specialistech), Masaryk a po něm např. i Rádl neměli Hegela rádi, odmítali zejména jeho spinozismus; Masaryk ostatně neměl rád ani Kanta, alespoň zprvu. Později určité kantovské momenty začal s jistou opatrností pozitivně hodnotit (souviselo to také s jeho vztahem k německé filosofii obecně, k níž hledal účinnou protiváhu v myslitelích francouzských a anglických). Hegel nebo spíše jakési dost pošramocené hegelovství k nám začalo pronikat až s marxismem a v důsledku marxistické indoktrinace. Pokusy o rehabilitaci Hegela u nás byly iniciovány mladými marxisty, kteří se už koncem 50. let přesvědčili, že Marxovi (a zejméona mladému Marxovi) nelze bez Hegela řádně porozumět. Tehdy nikoliv bez nesnází prosadili, aby byl Patočka pověřen překladem nejvýznamnějších a překladatelsky také krajně nesnadných Hegelových děl, především Fenomenologie ducha (která pak vyšla v Akademii), ale také jeho významné Estetiky (která vyšla ve dvou dílech v Odeonu). Po intervenci a začátku období tzv. normalizace byl s těmito plány konec (s Patočkou se původně počítalo ještě pro překlad Logiky, jejíž část nedávno vyšla ve Svobodě; Patočka se k překladu už nedostal). 0.10 Hegel je vedle Kanta největší filosof německý a nepochybně náleží ke špičkám filosofie všech dob. Navíc jsme prošli obdobím, kdy jakési podivmné pseudohegelovství pronikalo všeobecně do myšlení a vůbec povědomí naší společnosti a tím i do povědomí našeho, většinou ovšem zcela anonymně. Dnes si např. naši politici nejsou vůbec vědomi toho, do jaké míry je jejich myšlení
====================
156 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I FILOSOFIE LOGU, FIF 1991-92 1.00 [Co je a čím se zabývá ffická logika] 1.01 Po dlouhá staletí se logikou rozuměla především tzv. formální logika, chápaná jako odborná disciplína, zabývající se pravidly a normami správného myšlení. Právě v důsledku své formálnosti se logika ustavila jako disciplína speciální a tudíž abstraktní, tj. abstrahující (nebo mající v úmyslu abstrahovat) od
156 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I FILOSOFIE LOGU, FIF 1991-92 1.00 [Co je a čím se zabývá ffická logika] 1.01 Po dlouhá staletí se logikou rozuměla především tzv. formální logika, chápaná jako odborná disciplína, zabývající se pravidly a normami správného myšlení. Právě v důsledku své formálnosti se logika ustavila jako disciplína speciální a tudíž abstraktní, tj. abstrahující (nebo mající v úmyslu abstrahovat) od
====================
157 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I Hegel seminář ThF 92 (podzim) hegelovské - nebo přesněji právě pseudohegelovské. Do jisté míry to platí io myšlení všech generací našich theologů, kteří nikdy neměli příležitost - a nebyli k tomu na fakultě ani jinak ani dostatečně motivováni - Hegelem se důkladněji zabývat. To má své velké závady, a já pro příklad na jednu z nich poukážu. 0.11 Na této fakultě byl plánovitě opomíjen Bultmann. Dnes bude třeba se alespoň opožděně k Bultmannovi vracet, zejména proto, že bude nutno se vracet k několika jeho významných žákům. Bultmann, sám v jistém smyslu žák Barthův, je významný zejména tím, že se pokusil své theologické myšlení a jeho prostředky ne-li postavit na Heideggerovi (to by asi bylo příliš silné), tedy vyztužit a zpružnit heideggerovstvím. Heidegger však velmi podstatně navazuje na Hegela (a možná ještě podstatněji na Schellinga). Porozumět Bultmannovi a také problematickým momentům jeho theologie nelze dost dobře bez znalosti Heideggera a ovšem také kořenů Heideggerova myšlení. Ty jsou jednak ve starém Řecku, jednak v klasické ("idealistické") německé filosofii. Zdá se, že dnes po Barthovi a po Bultmannovi nemáme žádného opravdu velkého, směr udávajícího protestantského theologického myslitele. Nezbývá, než se vracet k Barthovi a k Bultmannovi, ovšem ne proto, abychom je jenom recitovali a přežvykovali, ale abychom jich užili takříkajíc jako odraziště, jako trampolíny. A to se nám může podařit jen tak, že pronikneme až ke kořenům jejich myšlení, tedy také ke kořenům historickým. - Ale nyní už k četbě samotné a její metodě. 0.12 Seminární četba textů může mít různou povahu, a proto se chci nakonec zmínit jakési "relugativní ideji", která by měla ovládat naši práci v tomto semestru. Čteme kuse vybrané pasáže, a tudíž nemůžeme vyhovět nároku porpozumění Hegelovi samotnému. Navíc jsme si řekli, že nám ani nepůjde o Hegela na prvním místě. Budeme tedy chtít vždycky přesně přečíst, co je v textu. Budeme přísně odlišovat to, co je v textu, od toho, co k textu budeme přidávat ze své strany. Vím, že to málo odpovídá vašim představám četby textu (at už filosofického, theologického nebo biblického). Prosím, abyste se nicméně pokusil si tuto metodu osvojit. Má své nesnáze a své meze, ale zároveň představuje určitou cestu, bez níž všechny ostatní upadají do svévole nebo přinejmenším do diletantnství. Musíme se přiučit něčemu z toho, čím se vyznačovaly diskuse pozdního středověku. Bez průpravy tohoto "štípání pojmů", jak se tomu často nadává, by byla nikdy nemohla vzniknout novodobá věda a vydržet bez vnbitřní nepevnosti a vnitřního rozkladu téměř do dneška, kdy jsme svědky tohoto rozpadu (bohužel někdy nepozornými až nevšímavými svědky). 0.13 Příště tedy začneme číst. Pokusně si zavedeme jakési bodování za dobré nápady resp. myšlenky. Všichni se budou připravovat na každou hodinu. A kromě hlásících se účastníků budou vyvoláváni také jiní pro kontrolu, zda si text předem přečtli a připravili. Chtěl bych vyprovokovat obecnou aktivitu.
157 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I Hegel seminář ThF 92 (podzim) hegelovské - nebo přesněji právě pseudohegelovské. Do jisté míry to platí io myšlení všech generací našich theologů, kteří nikdy neměli příležitost - a nebyli k tomu na fakultě ani jinak ani dostatečně motivováni - Hegelem se důkladněji zabývat. To má své velké závady, a já pro příklad na jednu z nich poukážu. 0.11 Na této fakultě byl plánovitě opomíjen Bultmann. Dnes bude třeba se alespoň opožděně k Bultmannovi vracet, zejména proto, že bude nutno se vracet k několika jeho významných žákům. Bultmann, sám v jistém smyslu žák Barthův, je významný zejména tím, že se pokusil své theologické myšlení a jeho prostředky ne-li postavit na Heideggerovi (to by asi bylo příliš silné), tedy vyztužit a zpružnit heideggerovstvím. Heidegger však velmi podstatně navazuje na Hegela (a možná ještě podstatněji na Schellinga). Porozumět Bultmannovi a také problematickým momentům jeho theologie nelze dost dobře bez znalosti Heideggera a ovšem také kořenů Heideggerova myšlení. Ty jsou jednak ve starém Řecku, jednak v klasické ("idealistické") německé filosofii. Zdá se, že dnes po Barthovi a po Bultmannovi nemáme žádného opravdu velkého, směr udávajícího protestantského theologického myslitele. Nezbývá, než se vracet k Barthovi a k Bultmannovi, ovšem ne proto, abychom je jenom recitovali a přežvykovali, ale abychom jich užili takříkajíc jako odraziště, jako trampolíny. A to se nám může podařit jen tak, že pronikneme až ke kořenům jejich myšlení, tedy také ke kořenům historickým. - Ale nyní už k četbě samotné a její metodě. 0.12 Seminární četba textů může mít různou povahu, a proto se chci nakonec zmínit jakési "relugativní ideji", která by měla ovládat naši práci v tomto semestru. Čteme kuse vybrané pasáže, a tudíž nemůžeme vyhovět nároku porpozumění Hegelovi samotnému. Navíc jsme si řekli, že nám ani nepůjde o Hegela na prvním místě. Budeme tedy chtít vždycky přesně přečíst, co je v textu. Budeme přísně odlišovat to, co je v textu, od toho, co k textu budeme přidávat ze své strany. Vím, že to málo odpovídá vašim představám četby textu (at už filosofického, theologického nebo biblického). Prosím, abyste se nicméně pokusil si tuto metodu osvojit. Má své nesnáze a své meze, ale zároveň představuje určitou cestu, bez níž všechny ostatní upadají do svévole nebo přinejmenším do diletantnství. Musíme se přiučit něčemu z toho, čím se vyznačovaly diskuse pozdního středověku. Bez průpravy tohoto "štípání pojmů", jak se tomu často nadává, by byla nikdy nemohla vzniknout novodobá věda a vydržet bez vnbitřní nepevnosti a vnitřního rozkladu téměř do dneška, kdy jsme svědky tohoto rozpadu (bohužel někdy nepozornými až nevšímavými svědky). 0.13 Příště tedy začneme číst. Pokusně si zavedeme jakési bodování za dobré nápady resp. myšlenky. Všichni se budou připravovat na každou hodinu. A kromě hlásících se účastníků budou vyvoláváni také jiní pro kontrolu, zda si text předem přečtli a připravili. Chtěl bych vyprovokovat obecnou aktivitu.
====================
158 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I Hegel seminář ThF ´92 (podzim) 5 Seminář, kde pracuje resp. podává výsledky své práce jen jeden a ostatní to jen dost nezávazně komentují - není žádný pořádný seminář. Takže pro příště máte všichni za domácí úkol přečíst několik stran textu, který každý z vás dostane zítra před přednáškou nebo po ní od Tomáše Hančila. Za tím cílem bude nutno, aby Tomáš pořídil už dnes seznam účastníků. Pořídit kopie následujících stránek: 1-11 (event, -17) 28-53 284-303 pozdějí možná in "Naturreligion" post I.: 1 www 38-58 (ev. o něco dál). 210-224
158 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I Hegel seminář ThF ´92 (podzim) 5 Seminář, kde pracuje resp. podává výsledky své práce jen jeden a ostatní to jen dost nezávazně komentují - není žádný pořádný seminář. Takže pro příště máte všichni za domácí úkol přečíst několik stran textu, který každý z vás dostane zítra před přednáškou nebo po ní od Tomáše Hančila. Za tím cílem bude nutno, aby Tomáš pořídil už dnes seznam účastníků. Pořídit kopie následujících stránek: 1-11 (event, -17) 28-53 284-303 pozdějí možná in "Naturreligion" post I.: 1 www 38-58 (ev. o něco dál). 210-224