[„Nic“ a přecházení v „něco“]

1)

(26. 3. 84, neurologie)

„Nic“, nicota je nestabilní, ale má tendenci přecházet v „něco“. Tato tendence je totožná s tím, co filosofové hledali jako principium individuationis. Každé „něco“, vzniknuvší v důsledku fluktuace nicoty, má charakter pravého jsoucna, tj. jsoucna, které je integrovaným celkem určitého dějství (dění), jež má – po vnější stránce – svůj počátek, průběh i konec. Každé pravé jsoucno se totiž také vyznačuje nestabilitou a má tendenci přecházet v nic.

[Hejdánkův přepis a komentář, viz myšlenkový deník z 18. ledna 1986, 86-055, pozn. red.]