This text by Ladislav Hejdánek from January 1999 reflects on the tensions surrounding the establishment of a government advisory commission for church affairs. The central conflict arises from the Czech Bishops' Conference's refusal to participate as long as a representative of the Communist Party (KSČM) is present. The author, who was himself proposed as an independent expert, criticizes the Catholic position as unjustified and unacceptable in a democratic context. He argues that since the Communist Party is a legitimate parliamentary entity, it cannot be excluded from official proceedings. Hejdánek highlights the absurdity of a church commission operating without the largest religious body but suggests potential compromises, such as granting the Communist representative observer status. From a Christian perspective, he considers the refusal of dialogue, even within a consultative body, to be inexcusable. The document also provides a detailed list of the commission's proposed members, including political representatives, religious leaders, and independent experts.
[Vládní komise pro církevní otázky: katolické stanovisko]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 28. 1. 1999
- This is a part of the original document:
- 1999
[Vládní komise pro církevní otázky: katolické stanovisko]
Dnes byli v novinách uvedeni členové vládní poradní komise pro církevní otázky, a zároveň se v rozhlase a televizi objevila zpráva, že katolická biskupská konference rozhodla, že se katolická strana práce komise nezúčastní, pokud v ní bude přítomen zástupce komunistické strany. Z rozhlasu volal Miloš Rejchrt a chtěl k tomu mé vyjádření. To jsem odmítl s tím, že má pozice je zatím nevyjasněná – nebyl jsem dosud do komise jmenován, jen se to dostalo do medií, a komise také ještě ani nemohla začít pracovat, takže nemohu mluvit ani za komisi, ale ani za sebe v tom smyslu, že nejsem náležitě informován a předběžně jsem souhlasil se svou účastí v komisi, takže mému hlasu by to mohlo přidat na významu, byť nedůvodně. – Nicméně nepovažuji katolické stanovisko za odůvodněné a dokonce ani za přijatelné. Když už představují komunisté parlamentní stranu, nelze je obcházet, jako by parlamentní stranou nebyli. Zákon, kterým byla komunistická strana označena za zločineckou organizaci, nemůže být vztažen na současnou komunistickou stranu, protože by bylo nepochopitelná, že v parlamentě má poměrně vysoké zastoupení zločinecká organizace (komunisté dnes představují třetí nejsilnější stranu ve státě). Možná, že by bylo dokonce v zájmu komunistů, kdyby na znamení smířlivosti svého zástupce sami odvolali (a to výslovně na znamení smíření, nikoli na protest proti katolickému protestu nebo z jiných podobných důvodů). – Pokud komise bude skutečně svolána a začne pracovat (jak se vyjádřil ministr Dostál) i bez katolíků, bude třeba upozornit jak na problematičnost zdůvodnění nepřítomnosti katolické strany, tak na absurdnost práce komise, v níž nebude zastoupena největší církev. Je bezpodmínečně třeba najít kompromis – například přiznat komunistickému zástupci status pozorovatele apod. Jinou možností by bylo ustavení dvou komisí, přičemž v jedné by nebyli komunisté a v druhé katolíci. Z hlediska křesťanského je ovšem odmítnutí diskusního partnera dokonce v pouhé poradní komisi neomluvitelné.
Dnes v mediích oznámené složení „církevní komise“:
Předseda: Pavel Dostál (ČSSD)
Č. Bisk. Konf.: Aleš Opatrný, Jan Kafka, Květoslava Korcová, Dalibor Štys
Ekum. Rada Církví: Pavel Smetana, Jiří Čáp, Karel Fojtík, Jan Chleboun
Feder. židovských obcí: Tomáš Kraus
Experti stran: Petra Buzková (ČSSD), Jan Zahradil (ODS), Dalibor Matulka (KSČM), Jaromír Talíř (KDU-ČSL), Ivan Pilip (US)
Nezávislé osobnosti: Ladislav Hejdánek, Zdeněk Novák, Aleš Pejchal, Jan Sokol
Tajemníci (nečlenové): Daniel Herman, Jana Řepková
(Písek, 990128-1.)