This text reflects on Søren Kierkegaard's notion that seeking truth in the darkness is as futile as looking for the resurrected among the dead. The author challenges the tendencies of certain thinkers and "mystagogues" who attempt to locate truth within the unknown, the mysterious, or the shadows. Instead, truth is conceptualized as that which reveals itself, emerges into the light, and addresses the individual as a challenge or an appeal. Rather than searching for hidden facts in the dark, true insight consists in viewing what is already known from a new perspective. Truth acts as a light that illuminates the darkness, making things manifest. The text critiques the usurpatory tendencies of those who claim to initiate others into secret mysteries, emphasizing that truth must be recognized in its coming and its direct address to the subject. Truth is not an object to be found in hiding but a dynamic event of light that transforms our perception of the world and demands a response.
Pravda oslovující
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 14. 4. 1999
- This is a part of the original document:
- 1999
Pravda oslovující
Kierkegaard má ve svých zápiscích zajímavou myšlenku (V A 22, in: 3842, str. 155, § 323): Hledat pravdu v noci je totéž, jako hledat zmrtvýchvstalého mezi mrtvými. (Die Wahrheit in der Nacht zu suchen, ist gleichsam, den Auferstandenen unter den Toten zu suchen.) Pravda se přece neskrývá v noci, v temnotách, ale přichází, aby člověka oslovila, tj. vychází najevo, zjevuje se, a to znamená: přichází na světlo, vyjevuje se ve světle. Jsou lidé – i mezi mysliteli – kteří mají jakousi zvláštní zálibu v přítmí a v tajných zákoutích, a ti jsou přesvědčeni, že pravda se skrývá právě někde tam v temnotách. Odtud ustavičně se vracející sklony poukazovat k tomu, co nevíme, co neznáme a k čemu nás mohou přivést jen lidé zasvěcení, schopní také zasvětit nás. Takoví mystagogové jsou však jen podvodníci, pokud to nejsou posedlíci a uzurpátoři. Pravdu je třeba uvidět na světle a ve světle – kdo ji nevidí na světle a ve světle, jak by ji mohl spíše uvidět ve tmách? Pravda zajisté přichází z neznáma, ale nejde přece o to ji hledat v neznámu, ale je třeba ji poznat jako přicházející, tedy již na nás se obracející a nás vyzývající, na nás apelující. Nový pravdivý pohled nespočívá v tom, že uvidíme něco nového, ale především a na prvním místě v tom, že nově uvidíme to, co už dávno známe. Pravda je sama jakoby světlo ve tmách, a světlo ruší temnotu, přesněji: prosvětluje ji, prosvěcuje, ukazuje ve svém světle to, co bylo zatím v temnotách a proto bylo jakoby skryto.
(Praha, 990414-2.)