This text examines the profound influence of Greek conceptual thought on European culture and our fundamental modes of reasoning. The author argues that this influence is not the result of conscious philosophical study but rather spreads through a form of "contagion" or unconscious imitation. This reality creates a significant methodological paradox when attempting to introduce students to the discipline of philosophy. While a shared foundation exists, our existing "pseudo-knowledge" acts as a barrier because individuals believe they already understand how to think, having internalized these patterns alongside language acquisition. Therefore, a genuine introduction to philosophy in the European context cannot proceed in the traditional sense. Instead, the process must begin with radical criticism and the problematization of all established assumptions. The author concludes that every European has already been introduced to philosophy, albeit incorrectly. Consequently, philosophical propedeutics should aim to introduce a specific way of philosophizing by deconstructing common mental frameworks and overcoming the illusion of innate philosophical competence.
[Evropská kultura / řecké myšlení / pseudoznalost / uvádění do filosofie / kritika]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 22. 1. 1998
- This is a part of the original document:
- 1998
[Evropská kultura / řecké myšlení / pseudoznalost / uvádění do filosofie / kritika]
Celá naše (evropská) kultura, celý způsob našeho myšlení a uvažování je hluboce ovlivněn filosofií, přesněji řeckým způsob pojmového myšlení. Toto ovlivnění však není zprostředkováno věděním (o tomto způsobu myšlení, o filosofii), nýbrž je to spíše něco jako nákaza, eventuelně aktivně z naší strany něco jako napodobování. To na jedné straně znamená, že vlastně je nač navazovat, když máme mluvit o filosofii a když máme začít uvádět do určitého způsobu filosofování, ale na druhé straně to je naopak veliká překážka, protože každý už tak nějak nepřesně „ví“, co to je a jak se to „dělá“, protože to sám „dělá“ už od prvních let, co se naučil mluvit. Takže je sice nač navazovat, ale jediný možný způsob navazování je kritika a zproblematizování téměř všeho, co s touto předběžnou „znalostí“ (pseudoznalostí) souvisí. Nelze tedy v pravém smyslu „uvádět do filosofie“, nýbrž pouze do určitého způsobu filosofování, protože do filosofie vůbec už v Evbropě každý uveden je, ale špatně.
(Písek, 980122-1.)