This text explores Martin Heidegger's interpretation of the Greek term PHYSIS based on his Introduction to Metaphysics. Heidegger defines PHYSIS not merely as biological growth or quantitative increase, but as a self-opening unfolding, an emergence into appearance, and a persistence within that presence. The author expands on this by distinguishing between the PHYSIS of an individual organism, such as a rose or a cat, and PHYSIS in a broader metaphysical sense. An analogy is drawn to LOGOS, contrasting a specific instance of speech or writing with LOGOS as the underlying ontological ground and environment that makes such instances possible. Just as a specific sentence presupposes LOGOS, a growing organism participates in a metaphysical PHYSIS that serves as its foundation. The text concludes by relating these concepts to the distinction between individual beings and Being itself in a metaphysical context. The central question raised is the ultimate difference between PHYSIS and Being, noting that while such distinctions are clearer in the case of LOGOS, they remain more elusive in the realm of PHYSIS.
FYSIS Martin Heidegger, 1935 (+)
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 27. 3. 1998
- This is a part of the original document:
- 1998
FYSIS Martin Heidegger, 1935 (+)
... Was sagt nun das Wort FYSIS? Es sagt das von sich aus Aufgehende (z.B. das Aufgehen einer Rose), das sich erfnende Entfalten, das in solcher Entfaltung in die Erscheinung-Treten und in ihr sich Halten und Verbleiben, kurz, das aufgehend-verweilende Walten. Lexikalisch bedeutet FYEIN wachsen, wachsen machen. Doch was heit wachsen? Meint es nur das mengenmige Zu-nehmen, mehr oder grer Werden?
(4530, Einfhrung in die Metaphysik, Frankfurt a.M. 1983, S. 16.)
O FYSIS můžeme mluvit v případě určité jednotlivé růže nebo určité jednotlivé kočky apod., což znamená, že jde o charakteristiku buď nějakého aspektu oné růže či kočky apod., nebo o určitou mohutnost, jíž se ten či onen organismus vyznačuje (kterou bychom pak považovali za cosi více či méně samostatného), ale můžeme také mínit mohutnost, která se vevztahuje jen k příslušné určité růži nebo určité kočce, ale ke všem růžím nebo ke všem kočkám, eventuelně ke všem živým bytostem, o nichž můžeme říci, že se rodí, rostou a rozvíjejí (a posléze i stárnou a hynou). Vztah mezi FYSIS v tomto metafyzickém smyslu k FYSIS organického individua, eventuelně druhu, rodu atd. pak může poněkud připomínat vztah mezi LOGem jako předpokladem, základem a přímo prostředím nějakého konkrétního LOGu třeba slova, věty, odstavce, knihy atd. Tato analogie nechť představuje jakýsi myšlenkový experiment: tážeme-li se po LOGu třeba věty nebo odstavce, pak výsledkem je konstatování, zda ona věta nebo odstavec má nebo nemá svůj (konkrétní) LOGOS. Můžeme pak mluvit o tom, že např. tato věta má svůj LOGOS. To ještě vůbec neznamená, že má LOGOS v jiném smyslu, totiž v tom, kdy jde o LOGOS jako zmíněný předpoklad, základ a prostředí, v němž nějaký konkrétní LOGOS je možný. Analogicky pak zrodivší se a rostoucí organismus má svou FYSIS, ale to neznamená, že má pnu FYSIS v metafyzickém smyslu, která je také předpokladem a základem (a snad i prostředím) pro všechny konkrétní případy FYSISjednotlivých organismů. A rovněž v analogii bychom mohli takto rozlišovat mezi bytím jednotlivých (pravých) jsoucen a bytím v metafyzickém smyslu. Otázkou pak ovšem je, jaký je vposledu rozdíl mezi bytím v metafyzickém smyslu a FYSIS v metafyzickém smyslu. (V případě LOGu jsou rozdíly zřetelnější.)
(Praha, 980327-1.)