This document is a transcript of a discussion focusing on the role and nature of divinity in the modern world, emphasizing its absence and the abandonment of traditional concepts. The discussion questions whether it is even possible to speak of sacredness and the divine in the traditional sense in today's world. One participant, Hejdánek, argues that the modern world is 'devastated' by the loss of gods, but precisely this absence makes what remains more authentic. He asserts that the dismantling of the traditional relationship with the divine is a key achievement of the modern era. The discussion also touches upon whether Christianity and other philosophical currents, such as the work of Jan Patočka, continue or interrupt this concept. It is emphasized that even though the word 'god' is still used, its meaning and relevance have transformed. The question arises whether 'god' could 'appear' and how such an appearance should be interpreted, suggesting that if it did occur, it would be more akin to an angel or something to be 'defeated,' rather than traditional divinity.
[bez názvu] [1975]
[strojový, neredigovaný přepis – model Gemini 3 (flash/pro) – únor 2026]
--- (1975 Jakási diskuse II¤.flac) ---
Jiný hlas: Jedna, dva, tři, čtyři.
Hejdánek: To byla celá, zapomněl původní přístup. Přičemž já jsem se ale jaksi vůbec nezmiňoval, že by tohle byl nějaký vztah k bohu. To se tam nezmiňuje. No to byla právě ta vynikající věc, protože de facto ten bůh je tam nadbytečný. Právě proto, že vlastně je odbouraná celá ta tradice. A to je právě to nové. Tedy jestliže se něco stalo s těmi dějinami, tak je to to, že ten takzvaný původní přístup k posvátnému a božskému byl rozmetán na kopyta. Tady byl nějaký sešit.
A že ten termín přežívá a že se o tom mluví, pořád revokace a dětská revolta, revoluce a tak dále. To je fakt, ale ta realita je v tom, že byli odbouráni bohové. Božské. To bylo odbourané. A ten moderní svět není svět v deficienci, jistě po mnoha stránkách ano, ale právě po této ne. Je zpustošený strašným způsobem, ale jedna věc je v něm nezpustošená, je autentická, to je právě to, že prostě ti bohové už nemají dech.
Jiný hlas: Rozumíš, ale tohle je právě důvod, proč jsem mu nevěřil, že mluví v těch jeho námitkách proti křesťanství. A je tam nějaká jiná mytika do toho křesťanství?
Hejdánek: Vždyť se domlouval, přece on chtěl to všechno...
Jiný hlas: Protože on přece evidentně pokračuje v té linii té posvátnosti.
Hejdánek: No jistě, a myslí si, že to je křesťanství. A myslí si, že to je prostě východisko. Já ovšem na druhou stranu musím říct, podívejte se, za předpokladu, že bychom byli skutečně dostatečně důslední, jakože nejsme, tak bychom si klidně nějakého toho boha taky mohli dovolit.
Jiný hlas: A ty máš dojem, že my, co tady jsme, tak že nějakého máme?
Hejdánek: Potom klidně můžeme fungovat. Totiž ono to je asi tak zhruba o tohle. Co kdyby se nějaký ten bůh někde jevil?
Jiný hlas: No počkej, tak to zase prrr... To je jiná. Já jsem ochoten o bohu mluvit, ale že by se jevil, to ne.
Hejdánek: Já právě pro tu zajímavou věc, že by se mohl jevit.
Jiný hlas: No tak to je určitě podfuk anebo nějaký démon.
Hejdánek: Kdyby se eventuálně někdy bůh jevil, tak je potřeba ho rozebrat jinak. Jednak jinak a tak mu to popřít. Pokud přijde fakt a řekne něco, nevěda co, a mě to osloví, tak je to anděl. Výtečně. A nikoliv nějaký s křídly.
Jiný hlas: A když by přišel s křídly?
Hejdánek: Tak je to podfuk. Anebo nějaká skutečnost v jiné dimenzi. V tomto ne. Do toho padne kouzelnictví a mistři triků a tak podobně. To je přece právě ten výdobytek. To se stalo. Tím bychom padli zpátky. Stalo se, že víme, nebo že prostě jsme orientováni ve světě tak, že náš vztah k bohu je takový, jako kdyby boha nebylo. To je samozřejmě nanejvýš dobré, to je kvalita.
Jiný hlas: A že by se náhodou jevil...
Hejdánek: Ale já teď říkám jenom to, že by se mohl jevit. O nějaké jiné formě boha... No tak to právě jedině ho porazit.
Jiný hlas: Tím bych tě docela trochu uznal. Ale co s tím, že se zazdíte v té době těmihle [nesrozumitelné] z toho nějak vylezli.
Hejdánek: To je zatíženost jazykem.
Jiný hlas: Tvoje odpověď na to nesedí.
Hejdánek: No tak to aspoň doporučuji umlčovat. No ale to přece snad věci, že tam mluvíme o bohu, nebo on mluví o bohu. Kdyby tam říkal bubu místo bůh, tak by to bylo totéž.
Jiný hlas: No tak všechna slova.
Hejdánek: No jo, protože zmatek bude o něco menší. Bude to prostě ztížené. Dorozumění bude ztížené.
Jiný hlas: To bude ztížené v tom křesťanství.
Hejdánek: V křesťanství, když bude vypuštěno slovo bůh, tak nastane obrovské ulehčení. A vyjasnění. A to je tak zavádějící. Šíleně zavádějící.
Jiný hlas: Tedy ty ledy, že by ses úplně odvázal od toho historického...
Hejdánek: Prostě udělám cézuru, řeknu až dosud se tomu říkalo takhle a teď budeme říkat jinak. A teď se budu pokoušet to celé přeformulovat tak, aby ty podstatné věci zůstaly zachovány, a narveš to do jiného pojmu. To se nedá. Takhle to nevzniklo.
Jiný hlas: Takhle to vzniklo?
Hejdánek: Křesťanství může používat slovo bůh jedině proto, že se použilo nějakého pitomého slova a teď věky na tom pracovaly, aby se toho dalo použít.
Jiný hlas: [nesrozumitelné] Počkejte, jestli ještě můžu pokračovat, když už se mluvilo o tom Patočkovi. Zdá se vám, že Patočka v té linii posvátnosti pokračuje? Anebo to přerušuje? Pokračuje nebo přerušuje?
Hejdánek: Já se domnívám, že pokračuje. Patočka v tom... Ta jeho teze, že přirozený svět tedy odevždycky měl a má porozumění pro posvátné a božské, to pro mě znamená, že se přihlásil celé té linii, o které mluvíme, že to je prostě linie špatná, falešná. Já mám takový dojem, že co tam provádí... Jirka ovšem tvrdí něco jiného. To mě na tom mate. Jirka tvrdí, že to je interpretace... To mě na tom mate. Správnou, to nevím, ale ve smyslu plnou. To se mi nelíbí. Já stavím tu otázku takhle. Já soudím z toho, co jsem slyšel. Posloucháš mě, Jirko? Že tedy Patočka pokračuje v té historické náboženské lince. Já se domnívám, že tím se nějak vymknul z toho, co my chceme. A ty prostě s ním nějak zajímavým způsobem sympatizuješ, mně není jasné z jakých důvodů.
Jiný hlas: Když to hezky postavil, tak jako prostě bez schůzí...
Hejdánek: Tak jak jinak to mám stavět?
Jiný hlas: Prosím tě, z druhé strany... Jaká je tvoje postava?