The text explores the philosophical and phenomenological concept of experience. The fundamental prerequisite for experience is reactivity, or the subject's capacity to undergo something. Every reaction results in both an external consequence—a change in circumstances—and a subjective internal experience. For individual experiences to coalesce into a coherent whole, they must be integrated and processed by the subject, relating them to specific objects or types. Experience is thus not merely a collection of memories but a synthesized structure of internal traces and external outcomes. The act of experiencing leaves lasting impressions within the subject and modifications in the surrounding environment. Experience integrates these traces through subsequent interactions, forming a unified understanding. The author posits that experience is irreducible to memory alone and necessitates the active participation of the subject. This reflection clarifies how subjective processing transforms isolated reactions into a comprehensive experience of the world.
Zkušenost (experience, Erfahrung)
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 20. 7. 2018
- This is a part of the original document:
- 2018
Zkušenost (experience, Erfahrung)
Nezbytným předpokladem zkušenosti je schopnost něco „zakusit“, tedy reaktibilita. Výsledkem určité (jednotlivé) reakce (ostatně podobně jako každé akce) je jednak její vnější „následek“ (tedy jistá změna „okolností“), jednak subjektní „zážitek“ (prožitek) této reakce, tedy jakýsi „vnitřní následek“ (závislý na paměti reagujícího a zakoušejícího subjektu, ale na onu paměť – aspoň bez dalšího vyjasnění – neredukovatelný a z ní samé neodvoditelný). Aby jednotlivé zážitky (event.. jejich „druhy“) mohly být integrovány tak, aby se týkaly něčeho určitého (tj. aby se vztahovaly k něčemu určitému, a aby tak mohla být v konkrétním případě integrována zkušenost jakoby „téhož“ nebo alespoň téhož druhu, téhož typu), musí být nějak „zpracovány“ právě subjektem, o jeho zážitky (a tedy i zkušenost) jde. Každé prožívání tedy po sobě zanechává jisté stopy: jiné jsou stopy, zachovávané v prožívajícím subektu, jiné jsou v okolním světě jako výsledek uskutečněné akce (re-akce), a možná se ještě někdy najdou další stopy, o kterých zatím nic (nebo nic moc) nevíme. Zkušenost se tedy může vztahovat nejen k těmto vnitřním stopám, ale přes další re-akce i k oněm vnějším stopám – a může to vše nějak sjednocovat, integrovat a zapojit to právě do „zkušenosti“.
(Písek, 180720-1.)