This philosophical text from 1944 reflects on the nature of human mission through two key questions: what a person's specific mission is and whether an individual mission exists at all. The author analyzes the logical connection between these inquiries, contrasting the teleological assumption that all things have a purpose with existential skepticism. A central argument is that the meaning of life cannot be reduced to mere biological regulation or the pursuit of subjective well-being. The author rejects the idea that an individual's unique existence can be justified solely by the experience of "good," as this fails to explain the reason for a specific person's being and ignores instances where "good" is not experienced. The text thus presents a dilemma: without a higher purpose, is a human being merely an "experimental object"? This reflection seeks a deeper ontological justification for human life that transcends utility and simple hedonism.
[Člověk a jeho poslání]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 1944
- This is a part of the original document:
- [Příležitostné poznámky, 1944]
[Člověk a jeho poslání]
1. Jaké jest poslání člověka (konkrétního) ve světě?
2. Má člověk vůbec nějaké (individuální) poslání?
–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
První otázka je též časově dřívější, logicky však nabývá svého významu teprve kladným zodpověděním otázky druhé. K první otázce nutně musí vésti pouze předpoklad: věci (tj. i bytosti) kolem mne mají svůj účel, své poslání; (velmi) pravděpodobně mám i já nějaké; jaké tedy? Druhá otázka však představuje již určitou skepsi: pochybuji o poslání, o určení věcí kolem sebe, a tak pochybuji i o vlastním určení a poslání.
Smyslem, účelem, posláním, určením života (– lidského) nemůže být nic, co je pouhým zařízením, regulací, úpravou života. Nemohu odůvodnit svou výlučnou existenci tím, že právě já mám pociťovat dobro (v nejširším slova smyslu) (právě tak, jako nelze říci, že píšeme, abychom mohli používat pera, a malujeme, abychom mohli používat barev), neboť otázka, proč právě já mám pociťovat dobro (chtěli jsme přec odůvodnit svou existenci), a tu nemůžeme odůvodňovat zvolením své existence, ta otázka pak zůstává!
Nepociťuji vždy dobro; jsem tedy pokusným objektem?
### 440101|1944