This text explores the concept of facticity and the historical evolution of the term 'fact.' The author highlights the word's etymological roots in the Latin 'facere' (to do or make), suggesting that facts were originally perceived as something constructed rather than merely given. In contemporary usage, however, a fact is primarily understood as an objective reality independent of the human subject. The text further presents Emanuel Rádl’s critical perspective on positivism, specifically his distinction between what 'is' and what 'ought to be.' A key concept discussed is Rádl's classification of facts into 'hopeless' and 'promising' categories. The author encourages us to question the nature and meaning of scientific facts whenever they are encountered in various disciplines. Instead of passively accepting empirical data, we should consider their potential significance and how human perspective shapes our understanding of reality. The goal is to move beyond a superficial perception of facticity and seek deeper connections and future potential within scientific inquiry.
Fakticita a „fakta“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 1. 11. 2014
- This is a part of the original document:
- 2014
Fakticita a „fakta“
Slovo „factum“ je odvozeno od slovesa „facere“, tj. dělati, činiti, a tak vlastně původně znamená to, co bylo učiněno, uděláno, uskutečněno, vytvořeno, dnes bychom řekli vykonstruováno. To však už dávno vymizelo z paměti většiny lidí; jako „faktum“ nebo „faktická skutečnost“ je označováno něco „empiricky daného“ nebo „objektivně daného“, „objektivně existujícího stavu“ apod., přičemž samo chápání „empirie“ nebo „objektivnosti“ (a ovšem i „existence“) by bylo zase třeba odlišit od toho, co ta slova znamenala původně. Jako důležitou složku „fakticity“ lidé chápou dnes nezávislost „faktického“ na subjektu, tedy na lidském přístupu. Rádl v protikladu k tomuto způsobu myšlení (vlastně proti tzv. pozitivismu) zdůrazňoval rozdíl mezi tím, co „jest“, a tím, co „má být“; ve svých Dějinách filosofie I. nadepsal na stránce 13 nahoře heslo „beznadějná a slibná fakta“. Použijme tohoto rozlišení a položme si (a nejen asobě, ale i příslušným vědcům) čas od času otázku, jakého druhu jsou nějaká nově zjištěná „fakta“, o nichž se mluví v té či oné vědecké disciplíně. Ihned zjistíme, že na jedné straně je taková otázka odmítnuta, zatímco na druhé straně se vždy uvažuje o možném významu pro něco dalšího i tam, kde na první pohled se něco zdá být nepoužitelné.
(Písek, 141101-1.)