This text examines the relationship between phenomenology and scientific reductionism. Phenomenology emphasizes phenomena and the way things appear to us, serving as a necessary defense against the scientific tendency to reduce reality to artificial conceptual constructs. While methodological reductionism can be useful within limited scopes, it must not claim to provide a full understanding of reality. The author argues that the phenomenological emphasis, though justified, is not sufficient on its own and must be corrected by the construction of mental models. These models help address the limitations of mere phenomenal reception and registration. Ultimately, the text advocates for a constant, conscious confrontation between the phenomenological approach and model-building as an essential tool for any philosopher or philosophical system. This balanced methodology prevents the distortions inherent in either pure phenomenalism or uncritical reductionism, allowing for a more comprehensive grasp of complex problems.
Jev (jevení) – důraz / Fenomén – důraz
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 23. 4. 2010
- This is a part of the original document:
- 2010
Jev (jevení) – důraz / Fenomén – důraz
Fenomenologie má plné oprávnění k zdůrazňování fenoménů, jevů, tj. toho, jak se nám věci jeví. Je to nezbytná kontrola a dokonce jakási obrana před velkou tendencí věd, zejména pak přírodních, převádět vše a odvozovat vše z uměle vytvářených myšlenkových konstrukcí. Tato tendence, která provázela filosofii od samého počátku a kterou zejména exaktní vědy s horlivostí převzaly, se sice někdy ukázala a ukazuje jako efektivní, ale pouze za předpokladu vyloučení některých okruhů příslušné problematiky nebo dokonce vyloučení celách okruhů skutečnosti. Jde vlastně o jakýsi metodický redukcionismus, který někdy vede snáze k cíli (a je ostatně znám a užitečný i v matematice nebo v geometrii atd.). Takový redukcionismus může být v omezené míře užitečný, pokud si uchová vědomí pouhé metody či metodického relativního oprávnění, ale nikdy si nesmí osobovat nárok na plné uchopení a řešení problémů. Takže v tomto ohledu je samozřejmě důraz na to, jak se nám věci ukazují, jak se jeví, nanejvýš oprávněný a potřebný. Nikdy se však tento důraz nesmí zmocnit celé problematiky, protože někdy a v některých směrech rovněž selhává a musí být korigován. Konstrukce myšlenkových modelů může pak představovat velmi užitečnou cestu, jak omezenost recepce a registrace pouhé fenomenalisty napravit nebo aspoň odhalit. Stálá vědomá konfrontace přístupu fenomenologického a modely konstruujícího by měla proto představovat trvalou výzbroj každého filosofa a každé filosofie.
(Písek, 100423-1.)