This text explores the various ways of "cultivating" philosophy and its significance within society. The author argues that a foundational education in philosophy is essential for individuals to integrate their conscious lives with their thinking. Consequently, the popularization of philosophy is a fundamental duty, positioning it as superior to religion or psychiatry in fostering self-awareness. However, the text warns that if popularization becomes the primary norm, philosophy risks losing its orientation toward truth. It is therefore crucial to maintain "basic research" focused on first philosophy. Philosophical education must go beyond historical knowledge, offering insights into contemporary thought and the work of leading living thinkers. Ultimately, the focus of philosophical inquiry must remain on the actual subjects of thought rather than just the methods of reasoning. By balancing public engagement with rigorous theoretical inquiry, philosophy fulfills its role as a vital tool for human understanding and intellectual integration.
Filosofie – „pěstování“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 24. 9. 2010
- This is a part of the original document:
- 2010
Filosofie – „pěstování“
Filosofii lze pěstovat různými způsoby, už také proto, že samy „filosofie“ jsou různé. Hlavní veřejný význam filosofie pro společnost asi spočívá v tom, že jakási základní vzdělanost ve filosofii dovoluje lépe uvědomělým jednotlivcům lépe integrovat jejich život s jejich myšlením (tedy právě jejich vědomý a uvědomělý život). V tom smyslu náleží tzv. „popularizace“ k základním úkolům filosofů a filosofie vůbec (vůči této funkci se třeba náboženství nebo psychiatrie jeví jako něco jen pomocného, náhražkovitého a inferiorního). Zároveň však platí, že se takové filosofování resp. pěstování filosofie, které by z tohoto úkolu dělalo pro sebe jakousi nejvyšší normu, dostává nutně na scestí, protože tím ztrácí vnímavost či „smysl“ pro pravdivost a pravdu. Filosofie nutně potřebuje také myslitele, kteří se intenzivně soustřeďují na něco jako „základní výzkum“, tedy vždy znovu se otvírající problematiku tzv. první filosofie. Proto se „pěstování“ obecné (nebo co nejširší) filosofické vzdělanosti nemůže a nesmí omezovat na zprostředkování pouhých „znalostí“ a „vědomostí“, zejména pak nikoli jen historických, ale musí zprostředkovávat pohledy a přístupy na současný stav filosofického myšlení (přinejmenším na největší žijící a píšící myslitelské postavy). Ale na prvním místě musí být vždycky to, o čem myslitelé uvažují a přemýšlejí, nikoli jen jejich způsob uvažování a přemýšlení.
(Písek, 100924-1.)