The text addresses the classic philosophical problem of the relationship between oneness and multiplicity in the context of the "beginning." The author responds to Barbora Řebíková's question regarding the origin of multiplicity if unity exists at the start. It is argued that while this problem has been central since ancient Greek philosophy, it may be fundamentally misunderstood. The proposed solution lies in the conceptual distinction between objectness and non-objectness. Non-objectness evades quantification; therefore, the distinction between "the one" and "the many" lacks justification in its traditional sense. If the "beginning" is understood as a process of realization and objectification, we must accept a multiplicity of beginnings. However, when inquiring into the nature of the beginning prior to any objectification, the distinction between unity and plurality becomes illegitimate. The text emphasizes the need for new conceptual tools to develop non-objectifying thought, which bypasses traditional quantifying categories to offer a deeper understanding of the beginning beyond objective logic and ontology.
Jedinost na „začátku“? / Počátek a jeho „jedinost“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 10. 10. 2010
- This is a part of the original document:
- 2010
Jedinost na „začátku“? / Počátek a jeho „jedinost“
Barbora Řebíková se v rozhovoru ptá: »A kdeže se bere ta „mnohost“, když na začátku je „jedinost“?« To je jistě jeden z velkých filosofických problémů; a my si musíme jasně uvědomit, že tento problém stál hned u kolébky filosofického myšlení ve starém Řecku, takže se mu na jedné straně nemůžeme vyhýbat, ale na druhé straně se také musíme s trochou pochyb tázat, není-li to špatně postavený či spíše špatně pochopený problém, a to už od samého „počátku“. (Tak tomu ostatně bývá se všemi velkými problémy.) Sám vidím cestu k řešení právě v myšlenkové práci s oním důrazem na principiální (! – slovo „principium“ je ovšem také zatíženo tou myšlenkou „počátku“!) rozdíl mezi předmětností a nepředmětností. Nepředmětnost se vymyká možnostem kvantifikace, takže rozdíl mezi „jedním“ a „mnohým“ tam postrádá smyslu a opodstatnění, aspoň pokud je chápán v tradičním smyslu. Takže pokud jde o to, rozumět pod slovem „počátek“ něco již se uskutečňujícího, tedy také „zvnějšňujícího se“ a „zpředmětňujícího“, pak můžeme (a musíme) akceptovat jen mnohost počátků. A pokud se chceme dotazovat na povahu počátku (nebo počátků) ještě před jakýmkoli uskutečňováním a tudíž zpředmětňováním, pak to rozlišení mezi „jedním“ a mnohým“ musíme považovat za nelegitimní, a musíme je rekvalifikovat a reinterpretovat, a to v souvislosti s prací na nových pojmových prostředcích , nezbytných pro rozvíjení soustavného nepředmětného (nezpředmětňujícího a tedy nekvantifikujícího) myšlení.
(Písek, 101010-1.)