This text provides an etymological analysis of the Czech word 'pokrok' (progress) and compares it with Latin terms such as 'progressus.' The author argues that while the Czech word literally signifies only taking a 'further step' in a certain direction, it is commonly understood to imply qualitative improvement and advancement. The analysis distinguishes between three levels of movement: mere transition (transience), a step upward in degree (transgression), and a profound qualitative breakthrough (transcendence). For 'progress' to be considered a desirable phenomenon, one must assume a standard of measurement or a goal toward which the movement is directed. The study concludes that the meaning of 'pokrok' in the Czech language significantly exceeds its etymological root, as it implicitly carries evaluative connotations and norms that the simple concept of a 'step' does not possess. Ultimately, the term functions as a bridge between minor incremental improvements and major qualitative shifts in value.
Pokrok – význam slova
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 16. 4. 2009
- This is a part of the original document:
- 2009
Pokrok – význam slova
České slovo „pokrok“ vlastně nevystihuje svou etymologií význam, který mu je běžně připisován. Doslovně totiž poukazuje k „pokročení“, tj. k provedení dalšího kroku, jímž se dostáváme právě o krok dál. Jdeme-li po nějaké cestě, děláme přece stále nové a další kroky, ale tím ještě není zajištěn skutečný „pokrok“ ve smyslu jakéhosi vylepšení, zdokonalení. Žádný jen další krok však nemůže zajistit, že jím docházejí k nějakému zlepšení, zkvalitnění – jde totiž jen o ten další krok určitým směrem. Pokud není nějak zřejmé, že jde o správný směr, tj. že tím dalším krokem se nějak přiblížíme k cíli své cesty, svého „kráčení“ či „pokročování“, nelze o skutečném „pokroku“ jako čehosi kýženého mluvit. Naproti tomu latinské sloveso progredior a substantivum progressus už k takovému hodnotícímu hledisku poukazuje, a to svou etymologickou spjatostí se slovem gradus, tj. stupeň. Pouhým krokem dál (někam dál, bez určení) dosahujeme pouze transience, tedy přechodu z jednoho místa do druhého, nejblíže vedlejšího. Jde-li zároveň nejen o krok, ale o stupeň výš, takže můžeme mluvit o „gradus“, půjde o transgresi; aby bylo možno posoudit, co je výš a co je níž, je třeba předpokládat nějaké měřítko pro takové zhodnocení. Ovšem v případě, kdy dochází k takové změně, která nepředstavuje jen krok kupředu a také výš, ale pouze o stupínek (o jeden stupeň, ať už jakkoli vymezený), ale která představuje přímo zlom, přelom, pronikavé zlepšení či zkvalitnění, můžeme mluvit o transcendenci (s odvoláním na etymologickou souvislost se slovesem „scando“). To, co si většinou lidé spojují se slovem „pokrok“, se pohybuje významově v oblasti mezi malým zlepšením a velkým zlepšením, přičemž právě to zlepšení je považováno za základně důležité (takže nejde jen o nějaký výsledek měření v nějakých jednotkách, kdy se ukáže, že nějaké kvality bylo dosaženo o jeden malý stupeň víc, aniž bychom to spojovali s nějakým hodnocením, předpokládajícím nějakou odjinud stanovenou (nebo přicházející) „normu“. – Ze všech těchto souvislostí je patrno, že české slovo „pokrok“ bývá běžně (obecně, generálně) zatíženo spoluvýznamy silně přesahujícími příslušný etymologický kořen slova „krok“.
(Písek, 090416-1.)