This text examines the philosophical concept of arché, the question of the beginning as posed by the earliest thinkers. The author argues that this inquiry remains relevant today, though it necessitates a fundamental revision of our understanding of time. The traditional assumption that arché must strictly precede subsequent events in a linear past is scrutinized. In mythic thought, the beginning was understood as an eternally present primordial past rather than a simple historical event. According to the document, a key task for contemporary philosophy is to expand the conception of reality to include the integrity of event-based existence. Every individual reality should be perceived not only in its current state but as an integrated whole encompassing its pastness and futurity. This approach moves beyond purely chronological interpretations of the beginning, allowing for a more complex view of the integrity of being across its temporal dimensions, thereby updating ancient inquiry for the needs of future philosophical discourse.
ARCHÉ – otázka po ní / Počátek (ARCHÉ) (otázka po něm)
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 16. 7. 2007
- This is a part of the original document:
- 2007
ARCHÉ – otázka po ní / Počátek (ARCHÉ) (otázka po něm)
Otázka po ARCHÉ (neboli „počátku“), jak si ji kladli nejstarší filosofové, nemůže být zcela zavržena ani prohlášena za naprosto neplatnou. Především proto, že je v jistém, byť poněkud odlišném smyslu, přítomna v mysli lidí daleko před tím, než došlo k vynálezu (k založení) filosofie, zejména pak vůbec k vynálezu pojmovosti (což umožnilo otázku precizovat); a pak také proto, že je tato otázka nadále znovu a znovu kladena, i když vždy poněkud jinak a v nových kontextech. Jediné, co si žádá revize, je to, jak si lidé navykli se stále větší samozřejmostí předpokládat, že ARCHÉ musí předcházet to, čeho je „počátkem“, v tzv. minulosti, tj. že ARCHÉ musí „nastat“, aby mohlo „nastat“ vše další. V dobách mýtu nebyla celá věc natolik vyhraněna, a také nebyly prostředky, jak to přezkoumávat a korigovat (zejména nešlo o běžnou minulost, nýbrž o tzv. „pra-minulost“, která byla chápána jako „věčně přítomná“). Jedním z velkých filosofickýách úkolů dnešní doby (a doby ještě blízké budoucnosti) bude pochopení nutnosti rozšířit pojetí skutečnosti (tj. každé konkrétní resp. konkrescentní, tj. srostlé, integrované „individuální“ a tudíž událostné skutečnosti) tk, že ji nebereme jen jako aktuálně jsoucí, nýbrž že máme stále v paměti také její „bylost“, ale i „budost“.
(Písek, 070716-1.)