This study examines Nietzsche's analysis of nihilism and his endeavor to overcome pessimism through creative activity. Nietzsche prioritizes art over truth, viewing art as an active deed and a manifestation of spontaneity, which Masaryk terms vis motrix. The text emphasizes that every human act requires time, which must not be perceived as a completed past but as a space for realization. The author points out Nietzsche's fundamental error: by choosing the concept of the eternal recurrence of the same instead of an open future, he suppressed the genuine temporality of creation. While nihilism signifies the devaluation of old, fixed values, true creation consists in establishing new values—a process essentially dependent on the future. The work critically explores how Nietzsche's rejection of rights as elements of the past relates to his misunderstanding of time. Finally, the text raises the question of the criteria for the authenticity of a creative act within the broad field of possibilities open to humanity.
Kap. 1.
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 22. 7. 2004
- This is a part of the original document:
- 2004
Kap. 1.
možnost chyby
Nietzsche: odhalení a pojmenování nihilismu
ale nechce být a není pesimistou – je dokonce antipesimistou
učí něčemu, co je silnější než pesimismu, co je „božštější“ než pravda
umění je cennější než pravda: pokud ovšem pravdu spojíme s tím, co „jest“ (ale to není nutné)
proč je umění cennější? protože spočívá v činu, v tvůrčí aktivitě
Masarykova otázka: co v nás je tou „hnací silou“, vis motrix? V čem je naše spontánnost?
každý čin, každý náš akt je možný jen za předpokladu, že ke svému provedení má dost času
je-li antipesimismus založen v důrazu na tvůrčí čin (tvůrčí aktivitu), pak tím spíše musí myslet na „čas“
čas, který musí mít každý čin k dispozici nemůže být „dán“ jako hotový, protože pak by to byla už minulost
Nietzsche však na (pravou) budoucnost zapomněl, vytěsnil ji, volil „věčný návrat téhož“
proto práva chápal jako něco z minulosti daného – a odmítal to
když mluvil o nihilismu, měl na mysli ztrátu (odhodnocení) všech hodnot – rozumí se daných, pevných
tvorba však znamená vytváření nových hodnot – proč tedy ten nihilismus? ten se týká jen některých!
tvorba nového však nutně potřebuje čas, tj. budoucnost
to, co je v tvorbě možné, nemusí být vždy tím „pravým“ – na čem to záleží?
(Písek, 040722-2.)