This text explores the relationship between practical action and the underlying principles that form the foundation of every human approach to reality. Drawing on ancient experience but adapting it for a modern context, the author argues that every theoretical or practical stance toward existence hides a system of principles accessible through deep reflection. This reflection serves a crucial purpose: it allows individuals to confront contradictions in their behavior and strive for an integrated life stance. Unlike traditional views that regarded these foundations as fixed, modern reflection reveals that these fundamental structures are dynamic and subject to change. Consequently, philosophical inquiry becomes a path toward revising one's lifestyle and overall approach to things, people, and problems. The document emphasizes that ontological foundations are not static givens but are organized through life practice. By gaining insight into these principles, one gains the power to consciously transform their practical engagement with the world, turning philosophy into a vital tool for existential revision.
Ontologie – B
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 3. 2. 1973
- This is a part of the original document:
- [Příležitostné poznámky, 1973]
Ontologie – B
… Ale dnes je nám jasná jedna věc, že není možné zaujmout jakýkoli praktický anebo i teoretický postoj ke jsoucnu jednotlivému i ke jsoucnu vůbec, aniž by to zároveň nějak uspořádalo jakousi soustavu principů tohoto přístupu, která je ukryta hluboko pod tou rovinou toho praktického vykonání, praktické realizace, ale může být reflexí postupně stále hloub a hloub odhalována. A tak jednu věc z té antické zkušenosti můžeme a musíme nechat zachovánu, totiž že obrátíme-li pozornost dost intenzivně k základům svého přístupu k věcem, k lidem, k problémům, a najdeme-li vhodný, dost pronikavý myšlenkový aparát, abychom jím mohli uchopit tyto základy a principy, pak máme možnost především vysledovat tyto principy, za druhé konfrontovat principy jednoho svého chování s jiným svým chováním, a najít diference, rozpory, a pokoušet se o integraci svého celkového životního přístupu, a posléze máme možnost – což vyplývá z toho předchozího – proměňovat svůj praktický přístup ke skutečnosti na základě revize oněch principů, oněch principiálních struktur, které jsou v základu každého přístupu. My dnes už víme, že tato základní struktury nejsou dány, že se organizují, že krystalizují v atmosféře, v prostředí, které volíme ve své životní praxi. Ale my už vidíme v reflexi možnost nejenom vhledu do těchto principů jakožto vhledu do toho, co je tou poslední skutečností a tím rozhodujícím, ale daným, nýbrž jako do toho, co je rozhodující, ale může být proměňováno. A tak se filosofické zkoumání stává – aniž by přestalo být principiální reflexí – cestou k revizi životního postoje, životního stylu, celoživotního přístupu ke skutečnosti: k věcem, k lidem i k problémům.
(Zápis podle mgf. záznamu z 5. 2. 1973 na A4, samostatný list; dig. přepis 31. 1. 2006.)
(Praha, 730203-2b.)