This text reflects on the fundamental question of what philosophy is and how it can be defined. The author points out that despite our apparent familiarity with the term, there is no consensus among experts, and various definitions often contradict one another. A significant problem remains: to understand philosophy, one must already approach it philosophically, leading to a methodological circle where our preliminary conception determines what we recognize as philosophy. Examining historical origins in Ancient Greece does not offer a definitive solution either, as we lack clear criteria to distinguish philosophers from poets or myth-makers. The author warns against defining philosophy solely by its past and emphasizes the risk of mistaking the end of a specific historical epoch, such as metaphysics, for the end of philosophy itself. The text thus opens up space for new forms of thinking that transcend traditional objectivity and historical boundaries, urging a continuous re-evaluation of the essence of philosophical inquiry within a changing temporal context.
[Co to je filosofie?]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 10. 3. 1980
- This is a part of the original document:
- 1980
[Co to je filosofie?]
800310-1
Projev zájmu o filosofii. Ale oč je vlastně projevem zájmu? Víme předem, co to je filosofie? Víme předem, co to je filosofie? Možná, že to víme alespoň přibližně; přesně vzato: myslíme si, že to víme. Ale jak si můžeme ověřit, že si to myslíme oprávněně, tj. že si to myslíme správně? Obvykle se v takových případech obracíme k odborníkům. Ale v našem případě nejsou odborníci zajedno v tom, co to je filosofie. Existuje nepřehledná řada konceptů a definic filosofie. Zdá se, že není spolehnutí na to, co si sami filosofové o sobě a o své práci myslí. Bude tedy, jak se zdá, nutno vyjít z toho, čím jsou a co vlastně podnikají, když filosofují. Ale také v tom jsou obrovské rozdíly. Nehledě na to, že musíme alespoň trochu do filosofie proniknout, abychom filosofům rozuměli. Což můžeme chápat filosofii, aniž bychom k ní přistupovali filosoficky? To však potom znamená, že naše pojetí toho, co to je filosofie, rozhoduje o tom, co budeme za filosofa a za filosofii považovat. Tak se dostáváme tam, kde jsme byli na počátku. Což nemůžeme najít nějaký základ, umožňující „objektivní“ posouzení toho, co to je filosofie?
Existuje pokus vyjít ze základu, jímž je historický počátek filosofického myšlení ve starém Řecku. Z jiných důvodů musíme touto cestou také projít, ale pro náš problém nepřináší žádné řešení. Především postrádáme kritérium, podle něhož budeme staré Řeky rozlišovat na filosofy a nefilosofy. (Proč např. Homéra nebo Hésioda nepovažujeme za filosofy?) Zejména však se dostáváme na scestí tím, když budeme determinovat filosofii tím, co je dáno v minulosti. Co když stará řecká filosofie představuje jenom jednu, byť počáteční epochy filosofického myšlení? Zač budeme považovat epochu myšlení pozdějšího, které se bude od řecké filosofie odlišovat? Do které chvíle to pro nás ještě filosofie bude a od které chvíle už nikoliv? Nebudeme si plést konec jedné epochy filosofického myšlení s koncem filosofie vůbec? Nezůstaneme uzavřeni právě pro nejperspektivnější cestu nového myšlení? (Metafyzika, předmětné myšlení atd.)
(krouž. blok, č. 80-014; Praha, 800310-1.)
### 800310