Normalita I [1999]
Akademická YMCA, 11. 10. 1999
01
nejde jen o teoretický problém dokonce původně právě naopak: praxe dokázala zproblematizovat předsudečné chápání kauzality
02
dnes se však budeme především zabývat teoretickými předpoklady a důsledky pojetí normality proto potřebujeme ujasnit sám pojem
03
slovo samo naznačuje, že jde o respektování nějaké normy, o přiměřenost normě
04
nejčastěji však se význam tohoto slova chápe jako obvyklý, nejčastější, maximálně frekventovaný – a vyjadřuje se matematicky jako maximální pravděpodobnost
05
vyjděme nejprve z modelu pravděpodobnostního: Gaussova křivka (Patočka a StB) vrchol křivky a okraje
06
odkud se berou výchylky, odchylky? jak jsou možné extrémy?
07
genetici interpretují odchylky jako nahodilosti něco jako překlepy
08
James Jeans „Záhadný vesmír“ (česky „tajemný“ Mysterious Universe): opice u psacích strojů a Shakespearův určitý sonet
09
Jak zvýšit pravděpodobnost, že najdeme ten správný sonet? Problém vybírání, selekce: je možné svěřit selekci nahodilým okolnostem?
10
Poučení: chceme-li zapřáhnout náhodu, musíme to vyvážit inteligentní selekcí
11
Odchylky jsou nápadnější u živých bytostí (ve srovnání se světe fyzikálních jevů)
12
Problém zpětné vazby: návrat k sobě, k vlastním aktivitám: Kozákova resp. již Jenningsova „ekonomizace“ životních funkcí
13
Tendence k „normálům“: odchylky mají sklon vytvářet svou vlastní normalitu (ptáci nebo ploutvonožci, apod.)
14
Lidská úroveň: co znamená tendence k vytváření „normálů“ zde?