Budoucnost a přítomnost LvH, 2017

V Homérovi prý je někde řečeno: Čti správně přítomnost a kráčej s budoucností. (www) To je velmi pozoruhodný výrok, kterým se |Homér tak trochu přibližuje staroizraelským prorokům a jejich tradičnímu chápání času. Abram dostal pokyn, aby opustilsvůj domov a aby šel neznámo kam. Opustit to, co tu je, co je dáno, co se už stalo a je hotové – to je právě to správné „čtení“ přítomnosti. Ale Abram neměl jít do budoucnosti, nýbrž „kráčet s budoucností“. A kam „kráčí“ sama budoucnost? Inu ovšem, do přítomnosti, neboť se sama postupně tou přítomností stává (a pak přchází do minulosti). „Kráčet“ s budoucností znamená něco podnikat, dělat, vytvářet, uskutečňovat, takže se to stane, tj. uskuteční jako aktuální (a pak se to stává minulostí, z níž ovšem vždycky také něco zbývá a přetrvává).

(Písek, 170927-orig, 180615c-kop.)¹