150904-4

Situace a situačnost nesmí být redukována na „okolnosti“, tj. na pouhou sestavu (skladbu) předmětů (věcí), protože náleží k její bytostné povaze, že je vždy vztažena k nějakému subjektu (event. k nějakým subjektům – ale už tam začínají problémy!). To znamená, že jedno a totéž „okolí“ (ovšemže to právě přesně vzato nikdy nemůže být „jedno a totéž“!) se může stát tou či onou situací různým způsobem, neboť se stane situací různých subjektů, které se k “danému“ okolí vztahují a k nimž se dané okolí tímto prostřednictvím také „samo“ vztahuje (což zase potřebuje korekturu: okolí se stává prostředím vždy teprve ve vztahu k určitým subjektů, a vždy ke každému trochu jinak; nikdy nemůže být prostředí popsáno objektivně, aniž by cosi podstatného pominulo, vynechalo, podcenilo.

(150904-4)