970130-1

Petra včera přivezla (kromě dětí) opět několik čísel Le Nouvel Observateur. Jacques Delors v rozhovoru nadepsaném „Pourquoi la gauche doit gagner“ (č. 1699, 29.5.-4.6.97, str. 52) mj. v kritice pravice, která je neschopná čelit růstu Front national, řekl: „On ne combat pas la peur en faisant peur (, par l´exploitation d´un racisme rentré).“ To je zajímavá variace na téma, které známe už z evangelia, že nestačí vyhnat nečistého ducha a neobsadit jeho místo, protože ten se pak vrátí a spolu s ním ještě sedm duchů horších, takže poslední věci budou horší prvních (Luk 11,26). Tady dokonce jde o vyhánění jednoho čerta druhým čertem. Vyhánět strach jiným strachem znamená nechávat ve strachu a zůstávat v něm (odtud tzv. vyváženost, „rovnováha“ strachů). Proti strachu nelze bojovat tak, že zase použijeme strachu, nýbrž strach je třeba odmítat a překonávat ve všech jeho podobách. – Ježíš staví do protikladu strach či bázeň na jedné straně a víru na straně druhé. To má dobrý smysl, protože pouhé zeslabení nebo dokonce odstranění strachu vede spíše k horším následkům – v osobních vztazích stejně jako ve vztazích menších i větších kolektivů mělo odstrašování vždycky pevné místo. Dalo by se možná říci: tam, kde chybí víra, je odstrašování (a tedy strach) nejspíš čímsi nezbytným. To samozřejmě neznamená žádné ospravedlňování manipulace se strachem ani se zastrašováním.

(Písek, 970130-1.)