950721-1

Leibniz v § 3. své Monadologii (česky s. 156) prohlašuje, že monády nemají žádný tvar („tam, kde nejsou žádné části, není možná ani rozprostraněnost, ani tvar a také ani dělitelnost“). To je velmi nepřesně řečeno (pokud to není chyba překladu, to je třeba zkontrolovat), neboť každá monáda je bod, a bod je dokonalá koule o nulovém průměru. Bodu tedy nelze tvar upřít. – Kromě toho však je v celé monadologii skryto naprosté popření rozprostraněnosti vůbec, neboť tělo monády, tvořené spícími monádami nejrůznějšího druhu, není o nic rozprostraněnější než jediná centrální (bdící) monáda. Sebevětší počet bodů nedá dohromady ani malou úsečku, natož tělo/těleso. Platí proto (ač to sám

Leibniz ovšem takto neříká), že by ani tělo/těleso nemohlo mít žádný tvar, i když části má a je tedy „dělitelné“.

(Písek, 950721-1.)