Logika I [příprava]
| raw | skeny ◆ private seminar | preparatory notes, Czech, origin: 5. 9. 1987
the text is preparatory to this final document:Logika I
Machine transcription, not yet edited
====================
179 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
Filosoficka! LOGIKA Seminát 1987-88 Příprava (doog)
179 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
Filosoficka! LOGIKA Seminát 1987-88 Příprava (doog)
====================
181 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
Přes prázdniny bylo úkolem pro účastníky semináře, přečíst si některou s jim dostupných logik a udělat něce pro svou přípravu na letošní seminář. Nebudeme se sice zabývat tématicky formální /resp. tradiční školskou/ logikou, ale budeme předpokládat její znalost. Vedle hlavního tématu však budeme zadávat krátké referáty, a to bud na témata, která sám vyberu z Aristoteleva Organonu, nebo na témat jež si sami zvolíte z těch logik, které jste v létě prostudovali /pochopitelně v tomto druhém případě po předběžné dohodě se mnou/. Půjde o krátké pasáže, týkající se vymezené myšlenky /vymezeného tvzení, které budou podrobeny analýze a kritice především z hlediska logického /ovšem nikoliv pouze formálně logického, neboť nám tento rok půjde o logiku filosofickou/. Na těchto konkrétních a pokud možno nepříliš kom-plikovaných a komplexních cvičeních si budeme jednak ověřova jednak váš logický cit a také logické vědomosti, jednak míru pochopení, čím se filosofická logika liší od tradiční /školské/, eventuelně i míru osvojení určitých přístupů filosoficko logických, které si vypracujeme v distanci a polemice k tradiční logice. Připravil jsem několik prvních citací z Aristotele a zapíšu si, kdo si je převzal k vypracování. Od příště prosím, aby se každý, kdo si chce se mnou domluvit téma resp. citát z logiky, přečtené o prázdninách, dostavil takových 15-20 minut před začátkem semináře, protože ani o přestávce, ani po semináři není dost času a klidu. Upozorňuji, že bude třeba krátké sdělení vypracovat vždy písemně a tak, abych mohl jednu kopii mít v ruce. Rozsah nemusí přesahovat několik vět a nesmí přesahovat jednu stranu. strojopisu /normalizovanou/. -6. IX. 87 87-491
181 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
Přes prázdniny bylo úkolem pro účastníky semináře, přečíst si některou s jim dostupných logik a udělat něce pro svou přípravu na letošní seminář. Nebudeme se sice zabývat tématicky formální /resp. tradiční školskou/ logikou, ale budeme předpokládat její znalost. Vedle hlavního tématu však budeme zadávat krátké referáty, a to bud na témata, která sám vyberu z Aristoteleva Organonu, nebo na témat jež si sami zvolíte z těch logik, které jste v létě prostudovali /pochopitelně v tomto druhém případě po předběžné dohodě se mnou/. Půjde o krátké pasáže, týkající se vymezené myšlenky /vymezeného tvzení, které budou podrobeny analýze a kritice především z hlediska logického /ovšem nikoliv pouze formálně logického, neboť nám tento rok půjde o logiku filosofickou/. Na těchto konkrétních a pokud možno nepříliš kom-plikovaných a komplexních cvičeních si budeme jednak ověřova jednak váš logický cit a také logické vědomosti, jednak míru pochopení, čím se filosofická logika liší od tradiční /školské/, eventuelně i míru osvojení určitých přístupů filosoficko logických, které si vypracujeme v distanci a polemice k tradiční logice. Připravil jsem několik prvních citací z Aristotele a zapíšu si, kdo si je převzal k vypracování. Od příště prosím, aby se každý, kdo si chce se mnou domluvit téma resp. citát z logiky, přečtené o prázdninách, dostavil takových 15-20 minut před začátkem semináře, protože ani o přestávce, ani po semináři není dost času a klidu. Upozorňuji, že bude třeba krátké sdělení vypracovat vždy písemně a tak, abych mohl jednu kopii mít v ruce. Rozsah nemusí přesahovat několik vět a nesmí přesahovat jednu stranu. strojopisu /normalizovanou/. -6. IX. 87 87-491
====================
183 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
O Téma č.1. : "Sloveso je slovo, které spoluznačí čas, jehož žádná část nemá samostatný význam a jež je vždy označením toho, co se vypovídá o jiném. ... A je vždy označením toho, co se vypovídá o poti jiném, např. toho, co se vypovídá o podmětu nebo v podmětu jest." /Arist., 0 vyjadřování, 3.kap./ A/ na základě rozboru obou vět ukažte, o kolika členech spjatých se "slovem", je tu řeč /samo slovo považujeme za první člen, totiž "to označující", atd./ B/ zvolte příklad a ukažte v aplikaci vše uvedené sub A/. /nejlépe holou větu jako "Jakub zpívá"/ C/ rozvedte, co všechno se vypovídá onou holou větou. /Pozn.: nejde o to, co by tam našel Arist., nýbrž co tam jsme schopni najít my dnes./ Téma č.2: "... jestliže kladná premisa je dřívější a známější než záporná - nebot zápor se poznává kladem a klad je dřívější právě tak jako bytí je dříve než nebytí -, tak počátek kladného důkazu je hodnotnější než počátek záporného. Ale důkaz s hodnotnějšími počátky je sám hodnotnější." /Arist., Druhé anal., 25.kap., kniha 1./ A/ posudte argument ontologický /bytí je dříve než nebytí/ jednak o sobě, jednak jehu uplatnění v logickém kontextu B/ je pravda, že zápor se poznává kladem ? C/ je klad dřívější než zápor a/ u pojmu, b/ u soudu ? Téma č.3: "... Proč tedy vzniká jednota, a nikoli mnohost, řekne-li se "dvounohý živočich žijící na souši" ? Vždyt přece jednota nemůže věru záležet pouze v tom, že se slova vyslovuj bezprostředně za sebou." /Arist., 0 vyjadř., 5.kap./ A/ na čem je založena jednota řady písmen nebo zvuků ? B/ na čem je založena jednota složeného slova ? C/ na čem je založena jednota mnoha vět a jedné věty ?
183 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
O Téma č.1. : "Sloveso je slovo, které spoluznačí čas, jehož žádná část nemá samostatný význam a jež je vždy označením toho, co se vypovídá o jiném. ... A je vždy označením toho, co se vypovídá o poti jiném, např. toho, co se vypovídá o podmětu nebo v podmětu jest." /Arist., 0 vyjadřování, 3.kap./ A/ na základě rozboru obou vět ukažte, o kolika členech spjatých se "slovem", je tu řeč /samo slovo považujeme za první člen, totiž "to označující", atd./ B/ zvolte příklad a ukažte v aplikaci vše uvedené sub A/. /nejlépe holou větu jako "Jakub zpívá"/ C/ rozvedte, co všechno se vypovídá onou holou větou. /Pozn.: nejde o to, co by tam našel Arist., nýbrž co tam jsme schopni najít my dnes./ Téma č.2: "... jestliže kladná premisa je dřívější a známější než záporná - nebot zápor se poznává kladem a klad je dřívější právě tak jako bytí je dříve než nebytí -, tak počátek kladného důkazu je hodnotnější než počátek záporného. Ale důkaz s hodnotnějšími počátky je sám hodnotnější." /Arist., Druhé anal., 25.kap., kniha 1./ A/ posudte argument ontologický /bytí je dříve než nebytí/ jednak o sobě, jednak jehu uplatnění v logickém kontextu B/ je pravda, že zápor se poznává kladem ? C/ je klad dřívější než zápor a/ u pojmu, b/ u soudu ? Téma č.3: "... Proč tedy vzniká jednota, a nikoli mnohost, řekne-li se "dvounohý živočich žijící na souši" ? Vždyt přece jednota nemůže věru záležet pouze v tom, že se slova vyslovuj bezprostředně za sebou." /Arist., 0 vyjadř., 5.kap./ A/ na čem je založena jednota řady písmen nebo zvuků ? B/ na čem je založena jednota složeného slova ? C/ na čem je založena jednota mnoha vět a jedné věty ?
====================
185 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
Téma č.4: "Stejnojmennými / homonyma/ se nazývají věci, které mají společné pouze jméno, kdežto podstatný pojem, který je iménem označen, je různý. Tak např. živočichem se nazývá jak skutečný člověk, tak namalovaný." /Arist.,Kateg., kap.l./ A/ vyjmenujte další významy slova "člověk" a udejte příB/ slušné kontexty, v nichž se uplatňují C/ uvedte důvody, proč je "homonymie" v jazyce nezbytná a proč sahá dál, než Aristoteles připouštěl Téma č.5: "Anebo jednotlivá věc je v nějakém podmětu, aniž se o nějakém podmětu vypovídá jako např. určité gramatické umění je v duši jako ve svém podmětu, nevypovídá však/se žádném podmětu,..." /Arist, Kateg., kap.2./ /Viz též kontext !/ A/Jaké logické chyby ce tu Aristoteles dopustil ? B/uveate "homonymiku" slov "duše" a "gramatické umění" /podle kap.1/ Cro e/srovnejte s obdobným problémem na začátku 5.kapitoly a uvečte možnou souvislost mezi "podstatou" a "podmětem" /jen na základě obou izolovených citátů/ Téma č.5: "Jestliže se nějaké slovo říká ve více významech a tvrdilo se o něm, že něčemu náleží nebo nenáleží, musí se to prokázat na jednom z významů, není-li to možné na obou. To je třeba uelatňovat..." /Arist., Topiky, kniha II, kap.3, zač./ A/ukažte na chyby ve vyjádření a na logické přestupky B/o čem platí, že něčemu náleží nebo nenáleží ? C/v jakém smyslu /různém/ lze něco tvrdit o slovu ? Téma č.7: ... jsoueno i nejsouene je předmětem mínění..."; "že se však jsoucno' ani předmět mi vědění nevypovídá o nejsouc nu, je zřejmé." /Arist., Topiky, kniha IV, kap.1, s.76 a 75./ A/ rozeberte, v jakých různých významech se tu užívá slov jsoucno, nejsoueno, předmět mínění, předmět vědění B/ ukažte íogický nedostatek /chybu/ v uvedeném textu C/ řekněte, jak lze něco vědět o "předmětu mínění" a jak je možno něco mínit o "předmětu vědění"
185 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
Téma č.4: "Stejnojmennými / homonyma/ se nazývají věci, které mají společné pouze jméno, kdežto podstatný pojem, který je iménem označen, je různý. Tak např. živočichem se nazývá jak skutečný člověk, tak namalovaný." /Arist.,Kateg., kap.l./ A/ vyjmenujte další významy slova "člověk" a udejte příB/ slušné kontexty, v nichž se uplatňují C/ uvedte důvody, proč je "homonymie" v jazyce nezbytná a proč sahá dál, než Aristoteles připouštěl Téma č.5: "Anebo jednotlivá věc je v nějakém podmětu, aniž se o nějakém podmětu vypovídá jako např. určité gramatické umění je v duši jako ve svém podmětu, nevypovídá však/se žádném podmětu,..." /Arist, Kateg., kap.2./ /Viz též kontext !/ A/Jaké logické chyby ce tu Aristoteles dopustil ? B/uveate "homonymiku" slov "duše" a "gramatické umění" /podle kap.1/ Cro e/srovnejte s obdobným problémem na začátku 5.kapitoly a uvečte možnou souvislost mezi "podstatou" a "podmětem" /jen na základě obou izolovených citátů/ Téma č.5: "Jestliže se nějaké slovo říká ve více významech a tvrdilo se o něm, že něčemu náleží nebo nenáleží, musí se to prokázat na jednom z významů, není-li to možné na obou. To je třeba uelatňovat..." /Arist., Topiky, kniha II, kap.3, zač./ A/ukažte na chyby ve vyjádření a na logické přestupky B/o čem platí, že něčemu náleží nebo nenáleží ? C/v jakém smyslu /různém/ lze něco tvrdit o slovu ? Téma č.7: ... jsoueno i nejsouene je předmětem mínění..."; "že se však jsoucno' ani předmět mi vědění nevypovídá o nejsouc nu, je zřejmé." /Arist., Topiky, kniha IV, kap.1, s.76 a 75./ A/ rozeberte, v jakých různých významech se tu užívá slov jsoucno, nejsoueno, předmět mínění, předmět vědění B/ ukažte íogický nedostatek /chybu/ v uvedeném textu C/ řekněte, jak lze něco vědět o "předmětu mínění" a jak je možno něco mínit o "předmětu vědění"
====================
187 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
Příprava na 7.9.87 Co je a čím se zabývá ffická logika 1 01 Mezačneme žádným jedním výměrem ani přehledem hlavních definie. Chceme si vytvořit předpoklady pro jejich kritické posouzení. K několika definicím a výměrům se vrátíme příležitostně. 02 Na jazyk /žádný/ není nikdy naprosté spolehnutí, ale někdy nám opravdu něco ukáže, tj. dá jistý pokyn. Ovšemže musíme takový pokyn vyzkoušet a pak posoudit výsledky. Vyjděme tedy z toho, že naším úkolem bude filosofovat e LOGU. Budeme tedy pokyn očekávat především od řečtiny. 03 Starý /nehomérský/ Lepařův slovník /1892/ uvádí v čekkých ekvivalentech na prvním místě počet, vybraný počet, potom platnost, vážnost, čest, také starost, péče. Dále /2/ výpečet, rozpočet, event.záměr, poměr, podoba, rovná míra. /Co se týče.../. A pak teprve přichází vypravování, slovo, řeč, rozmluva, rozprávka, hovor, ale i úvaha, dokonce úmluva /KOINOS LOGOS - společná úmluva, Thuk./; slovo, výrok, průpověd, také/slib, přípověd, dále výpověd, rozkaz, i zpráva, vypravování, pověst, vypravovaná událost, příběh, popis, výklad, rozbor, bajka, řeč, pojednání, dokonc věc, o níž je řeč, také pravda /TON EONTA LEGEIN Herode skuteč nou mluviti věc, pravdu/ atd. atd. Nebudu vypočítávat vše. 04 Je zřejmé, že slovník nám nepomůže. Významů je příliš mnoho. Musíme se pokusit jít k těm nejzákladnějším, nejpůvodnějším. Pomůže nám sloveso: LOGOS je od LEGEIN. LEGÓ znamená /též podle Lepaře/ beru, čítám, pečátám, kladu, pokládám, cením si, vážím si, a pak: vypravuji, povídám, mluvím, pravím, i jmenuji, mluvíme, říkám že, LEGÓ TI mluvím pravdu atd. - to už se zase rozbíhá daleko, do významů přenesených. 05 Heidegger ukazuje /4530, s.132n. a jinde/, že LEGÓ, LEGEIN, latinsky legere, je vlastně totéž co německé "lesen" /ovšem ve smyslu sbírati - Hokz lesen, Ähren lesen, Weinlese, Auslese/. Mohli bychom doplnit, že blízko je i české čísti, což znamená čítati, počítati písmenka a samozřejmě ne proto, abychom zjistili jejeich počet, ale abychom je "sčetli", pochopili, co znamenají dohromady, tedy sebraná, v souboru, shromážděná, sjednocená. 87-473 -5. IX. 87 -
187 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
Příprava na 7.9.87 Co je a čím se zabývá ffická logika 1 01 Mezačneme žádným jedním výměrem ani přehledem hlavních definie. Chceme si vytvořit předpoklady pro jejich kritické posouzení. K několika definicím a výměrům se vrátíme příležitostně. 02 Na jazyk /žádný/ není nikdy naprosté spolehnutí, ale někdy nám opravdu něco ukáže, tj. dá jistý pokyn. Ovšemže musíme takový pokyn vyzkoušet a pak posoudit výsledky. Vyjděme tedy z toho, že naším úkolem bude filosofovat e LOGU. Budeme tedy pokyn očekávat především od řečtiny. 03 Starý /nehomérský/ Lepařův slovník /1892/ uvádí v čekkých ekvivalentech na prvním místě počet, vybraný počet, potom platnost, vážnost, čest, také starost, péče. Dále /2/ výpečet, rozpočet, event.záměr, poměr, podoba, rovná míra. /Co se týče.../. A pak teprve přichází vypravování, slovo, řeč, rozmluva, rozprávka, hovor, ale i úvaha, dokonce úmluva /KOINOS LOGOS - společná úmluva, Thuk./; slovo, výrok, průpověd, také/slib, přípověd, dále výpověd, rozkaz, i zpráva, vypravování, pověst, vypravovaná událost, příběh, popis, výklad, rozbor, bajka, řeč, pojednání, dokonc věc, o níž je řeč, také pravda /TON EONTA LEGEIN Herode skuteč nou mluviti věc, pravdu/ atd. atd. Nebudu vypočítávat vše. 04 Je zřejmé, že slovník nám nepomůže. Významů je příliš mnoho. Musíme se pokusit jít k těm nejzákladnějším, nejpůvodnějším. Pomůže nám sloveso: LOGOS je od LEGEIN. LEGÓ znamená /též podle Lepaře/ beru, čítám, pečátám, kladu, pokládám, cením si, vážím si, a pak: vypravuji, povídám, mluvím, pravím, i jmenuji, mluvíme, říkám že, LEGÓ TI mluvím pravdu atd. - to už se zase rozbíhá daleko, do významů přenesených. 05 Heidegger ukazuje /4530, s.132n. a jinde/, že LEGÓ, LEGEIN, latinsky legere, je vlastně totéž co německé "lesen" /ovšem ve smyslu sbírati - Hokz lesen, Ähren lesen, Weinlese, Auslese/. Mohli bychom doplnit, že blízko je i české čísti, což znamená čítati, počítati písmenka a samozřejmě ne proto, abychom zjistili jejeich počet, ale abychom je "sčetli", pochopili, co znamenají dohromady, tedy sebraná, v souboru, shromážděná, sjednocená. 87-473 -5. IX. 87 -