[Ryzí nepředmětnost jako předpoklad celkovosti světa]

Svět předmětných skutečností (= skutečností, které mají předmětnou stránku) sám o sobě netvoří jednotu, tj. není skutečným světem ve smyslu univerza, nýbrž může (a musí) se světem stát na základě aktivit zakotvených mimo sféru předmětných skutečností, tj. ve skutečnosti nepředmětné (v ryzí nepředmětnosti). Celkem se svět stává pouze na základě nepředmětné skutečnosti; bez ní nemůže být celkem (především ovšem proto, že ryzí předmětnost není možná a kon-krétum předpokládá nepředmětnost, která s předmětností vytváří celek, tj. jednotu; za druhé proto, že do světa jako celku nutně nepředmětnost náleží, že bez ní „svět“ nemůže být leč partikularitou – a tedy nikoliv celkem, nikoliv vskutku světem). Tím ovšem se ozřejmuje, že svět sám nemůže být předmětem vědeckého pojetí, že vědecký pohled („názor“) na svět je nutně pro sám svět slepý.

13. 10. 80, 13⁰⁰