P o z n á m k y
a) ke koncepci výuky oboru
01 Je třeba končit s přednášením přehledů, ať již dějin světové nebo české
filosofie, ať systematických přehledů. Je třeba předpokládat vlastní
studium z literatury. Pokud má dostupná literatury nedostatky nebo
neexistuje, je třeba urychleně vypracovat skripta, která by představovala
alespoň dočasný doplněk nebo náhradu. To je třeba napevno dohodnout,
rozdělit úkoly a trvat na zpracování.
02 Každý přednášející musí mít alespoň jednu přednášku na téma, na kterém
právě pracuje, tak aby mohl v přednáškách referovat o tom, na čem dělá.
Pochopitelně to bude určeno vyšším ročníkům; smyslem takových přednášek
je uvedení do praktické metody strategické práce ve filosofii (v
seminářích uniká filosofická strategie bezprostřední pozornosti, protože
vše je soustředěno na detaily práce s textem).
03 Problém neobsazených oborů, zejména filosofické logiky. Dr.Bendová zřejmě
nepřijde, bude třeba hledat trvalé řešení. Dočasně musíme najít náhradu.
Je třeba vyjasnit, co se rozumí filosofickou logikou. Je zapotřebí
připravit stručnější koncepci a později skripta a pak o nich diskutovat.
04 Musíme o sobě navzájem vědět, co kdo učí, abychom se na to mohli spoléhat
a odvolávat při zkouškách. Vůbec se navzájem málo filosoficky známe. Kdy
začneme s výklady o vlastní práci v úzkém kruhu na katedře?
05 Všem nám chybí zpětná vazba: potřebujeme znát těžkosti a stížnosti nebo
zase spokojenost a kladné hodnocení ze strany studentů. Příklad
Evang.theolog.fakulty - iniciativa ze strany klubu studentů, zatím se
nepodařilo prosadit zveřejnění výsledků.
06 Pokud jde o rozvržení hlavních oborů, podávám návrh jen pro systematickou
filosofii. K výuce dějin filosofie bych připomenul jen následující: buď
musí jít o podrobné přdnášky úzce vymezené a do hloubky jdoucí, tématicky
zaměřené buď na filosofickou osobnost myslitele nebo na některý jeho
problém nebo problémový okruh, nebo o výklad nějaké myšlenkové linie či
lépe myšlenkobvé události, myšlenkového dějství, v němž jsou do hloubky a
podrobně vyloženy dějinné a zároveň vnitřní souvislosti myšlenkových
pohybů. Přehledy jsou k ničemu, leda k diktování - a to je pak lepší je
namnožit jako skripta, pokud se ukáže nutnost. (A já o té nutnosti dost
pochybuji, ale jako typ repetitorií po předpokládané rozsáhlé četbě
samotných filosofických děl, případně jako připomínka,na co bylo ještě
zapomenuto apod. by to snad mohlo mít přechodně smysl, dokud nebudou
k dispozici slušnější dějiny filosofie nebo dokud nebudou studenti s to
číst v cizích jazycích dobré knihy, které jim bude možno doporučit.)
07 Systematická filosofie nepřipouští -po mém soudu- specializaci vědeckého
typu, tj. odborničení. Proto by si všichni měli postupně vyzkoušet
všechny obory nebo alespoň některé obory velmi různé, nikoliv sobě blízké
(na tom by ukázali svou myslitelskou integritu, která je v systematické
filosofii podmínkou). Přinejmenším každé 2 - 3 roky by měly být někým
(nejlépe však alespoň dvěma různými učiteli) přenášeny tyto obory:
1. filosofická logika (tj. výklad, co to je myšlení, jaké jsou jeho
prostředky, vztah rozumu a vnímání, zkušenost, poznání, tedy i noetika,
pojmy, kategorie atd.); 2. metafyzika resp. něco onomu starému oboru
odpovídajícího (ale jsem pro zachování termínu, ovšem po náležité
reinterpretaci), včetně filosofie FYSIS, přírody, dějin, ducha resp.
spirituality; 3. filosofická etika a politika spolu s filosofickou
antropologií; 4. filosofie přírodních věd jako ffická reflexe práce
přírodních věd, v současné době pak zejména v souvislosti s filosofickou
kosmologií; 5. filosofie sociálních a politických věd v nejširším smyslu,
tedy včetně veškerých tzv. duchověd, 6. filosofická estetika (v novém
smyslu, filosofie aistheze náleží do logiky), založená především na
filosofii umění; 7. filosofické metody, čímž mám na mysli velké metody,
dnes zejména fenomenologii; 8. poslední skupina pro zvláštní témata, kam
lze zařadit v zásadě cokoliv, ale kde se předpkládá vždycky zvláštní
zdůvodnění pro samotné vytyčení a ustavení tématu. Důvody mohou být
vnitřní, ale také aktuální, atd.)
b) k přijímacím zkouškám
01 Je třeba co nejdříve skoncovat s jednooborovou filosofií. Každý, kdo se
chce vážně zabývat filosofií, musí být dobře orientován v nějakém
vědeckém oboru. Kromě toho jsou tu důvody praktické: se samotnou
filosofií nemůže nikdo vystačit ani na střední škole. Kdo už byl na
jednooborovou filosofii přijat, měl by být přesvědčeován o nutnosti toho,
aby si studium rozšířil. Totéž se týká těch, kdo při přijímačkách
neuspěli z druhého oboru a byli přijati, protože se jevili jako slibní
kandidáti pro obor filosofie.
02 Vypustit psychologické testy, nejlépe i jazykové. Vše lze lépe poznat při
osobním pohovoru. Naproti tomu doporučuji provést předvýběr dopisovým
způsobem, jak je běžné třeba v USA. Nevím ovšem, zda to je možné, aby
naše katedra šla v té věci samostatnou cestou. Pro pražské studenty to
není problém, ale je zbytečné zvát k pohovorům ty z mimopražských, kteří
nemají šanci a s kterými se musí všechno provést jen z formálních důvodů.
Počet pohovorů by se tak pronikavě mohl snížit. A tím by se zvýšila i
jejich kvalita (nebo alespoň mohla zvýšit, bylo by víc času atd.).
03 Bez slušné znalosti jednoho cizího jazyka pro filosofii důležitého (tj.
němčiny, francouzštiny, angličtiny, event. italštiny, španělštiny ?) by
neměl být žádný student přijat, ale měl by být zřízen nultý ročník podle
povahy nedostatků uchazečů - výuka jazyková, v oboru jakýsi úvod, partie
ze všepobecného vzdělání, prostě za ten rok dohonit vše, co bude student
potřebovat, co se bude předpokládat, ale co se nebude přednášet. Nároky
na kandidáty studia by se měly zvýšit - a dostát těmto nárokům by mohl
každý, kdo by se zapsal na nultý ročník, kde by se ovšem platilo. Byla by
to jakási forma "soukromého" studia. Studijní plány normálního studia by
tak mohly být pozvednuty na úroveň vskutku vysokoškolskou a nebylo by ani
pro studenty, ani pro vyučující možno se vymlouvat na špatnou
připravenost ze středních škol. Do nultého ročníku by byl přijat každý,
kdo zaplatí. Kdo je chudý, musí být do té míry nadaný, aby se dovedl
řádně připravit sám. Předpokladem pro přijetí v příštím roce by byly
vykonané zkoušky z nultého ročníku. Při těchto zkouškách by museli být
přítomni zkušení členové katedry, kteří však v nultém ročníku
nepřednášeli.
4. Rozhodující slovo by měla mít přijímací komise, vše ostatní by mělo mít
jen podpůrnou úlohu, a na základě rozhodnutí komise by to mohlo být i
zanedbáno, zejména když to brání přijetí (ale výjimečně i naopak).
Filosofický talent nemůže rozpoznat ani psychologický test, ani jazykový
test, nýbrž může být odhalen pouze ve filosofickém rozhovoru. Klasifikace
na různých středních školách se od sebe natolik pronikavě liší, že
nepředstavují spolehlivou informaci.
c) koncepce výuky ffie pro nefilosofické obory (jen předběžně)
Výuka by měla probíhat po dvou liniích: jednak je třeba adeptům jiných
oborů ozřejmit, že způsob myšlení v jejich oboru potřebuje jako doplněk či
spíše kontrolu něco ze způsobu myšlení filosofického, jednak by měli mít
alespoň všeobecnou povědomost o pojmově-myšlenkových sporech minulosti, které
se jejich disciplíny týkaly a týkají, jakož i získat první informace o
současném stavu diskuse o filosofii blízkých a jejího zájmu se týkajících
problémech příslušné disciplíny. To je jistě nesnadné, a je to nemožné pro
toho, kdo se s takovou disciplínou blíže neseznámil. Výklady pro historiky
nemohou být stejné jako výklady pro filology a lingvisty, atd.
Zcela zvláštním problémem bude výuka pro ty, kteří se ve svém oboru budou
orientovat především na problematiku nějak blízkou filosofii. To se bude týkat
vyšších ročníků a zejména postgraduálu. Alespoň výhledově bude nutno se tímto
směrem zaměřit. Nejlépe ovšem bude doporučit takovým kandidátům, aby si
rozšířili studium o filosofii. Přitom ovšem bude nadále třeba dbát na jejich
hlavní zaměření.
d) o postgraduálním studiu všech oborů je třeba uvažovat zvlášť, zejména
o předpokladech získání doktorského gradu Ph - nelze bez filosofie!
d) K n i h o v n a