Předběžná studie o povaze metod
Machine transcription, not yet edited
====================
ScanImage155.jpg
====================
Předběžná studie o povaze metod. Jack 1. Každá činnost vědomě záměrná je charakterisována strukturou do jisté mfry souvislou, kterou nazveme postupem. 2. Takový postup, jehož účelem je rychlé a spolehlivé /přesné/ uskutečňování cílů urcitého druhu a který je jim všem společný, t.j. takový postup, který splňuje tento účel v celé in řadě shodných nebo podobných případů, nazýváme 0 ǝ to dou. 3. Pokud jde bezprostředně o systematické racionální zpracování nejaké otázky nebo souboru otázek, může jít v podstaté o činnost trojfho druhu: 1. induktivní hypothe so pojmová /Infbegr/ 2. práce lohická /konání soudů/ a/ racionální: B/ neracionální: 3. práce se symbolikou. 4. Naše počitky, představy a všechno naše védom jest výsledkem zápasu naší mysli s chaosem, z nehož my si si svůj svět modeluje /Rádl/. To platí ovšem i v oblasti racionální; podle Tvrdého jest pojem v prvním stadiu induktivní hypothesou, která konáním soudů jest zjasňována a verifikována. Prosté: abychom nejak zpracovali rozsáhlý materiál v racionální sféře, tvoříme si ve své mysli pojmy jakoby na zkoušku, a jejich upotřebitelnost, oprávnenost a správnost se nám objeví až v práci s nimi. Tak si tvoříme t.zv. induktivní hypothesy pojmové. 5. Inauktivní hypothesa pojmová je začátkem každého racionálního postupu /t.zn.postupu pri racionálním zpracování otázek/. Není žádné skutečné metody v jejím oboru, neboť každá taková metoda postrádá jakékoli racionalnf opravnenosti, kterou bychom si mohli uvědomit dříve, než jí užijeme. Jde vždy jen o nápad /hype the su/; můžeme si však pomáhat seznamem takových nápadů ale to pak je pouhá pomicka, nikoli metoda. 6. Pokud jde o konání soudů /práci logickou, aktuálné promýšlenou, nikoli logistickou, tj. práci se symbolikou, nemůže ani zde jít o žádnou metodu, neboť platnost skutečného soudu je nám logicky evidentní, a to prejudičné, t.j. dříve, než byl soud vykonán nabo lépe, zároveň s jaho konáním. Soua totiž konáme jako logicky nutný. Jakékoli metods může zde být jedine povahy kontrolní, a tím spadá do skupiny druhé /o níž bude pojednáno/, neboť jako taková nutné se přenáší na práci se symbolikou, anebo má charakter heuristické metody, o níž jsem pojednel ve skupiné předešlé /aévé a o níž šíře pojednám ješte na konci staté/ 7. Často je konání skutečných /t.j. aktuálne promyšlených a ronaných soudů velice zdlouhavé a řada důkazů příliš rozsáhlé. V takových případech užíváme zkratek, t.j. konáme soudy nepravé naproti pravým, aktuálně přená racionálním a evidencf logickou provázeným/, totiž tehdy, když užijeme nějakého tvrzení, o nemž prohlásfme: toto je dokázáno /to lze dokázat/, ať už pak jsme schopni okamžitě důkaz provést anebo prohlásíme, že jsme jej zapomněli ale víme o ném/. To pak je jeden druh metod v oblasti racionální, který má charakter logické zkratky a je náhradou za pracné a zdlouhavé zdůvodňování tím způsobem, že odkazuje na podrobný důkaz provedený jinde a jindy a že užije toliko jeho výsledku. Příklady: užití vety Pythagorovy,, vét Euklidových, vzorce Heronove. Ale nemusí jít vždy o symboliku /viz Sokratovy rozhovory/. Poněvadž však není velké spolehnutí na detailní přesnost paměti, , bývají všechny dokazy fixovány v jisté symbolice; to však jen pro zřetel praktický, nikoli ze zásadní nutnosti. 8. Konečné se může nekdy stát, že se vzrůstem složitosti případu pozbýváme schopnosti pojmout vše ve svou my sl a tím i schopnosti konat bezpečné soudy. Tehdy užijeme účelné symboliky, která celý postup zmechanisuje /na př. algoritmus při násobení několika místných čísel nebo tabulky logaritmické. Taay ovšem užití symboliky je zasadní nutností. To je pak aruhý druh metod v oblasti racionální, charakteristický zvl. pro logistiku. Jejich charakterem je zmechanisování postupu racionálnfho; jsou jakýmsi pomocným zařízením. 9. Tento naposledy uvedený druh metod vyžaduje však jisté přípravy dříve /na než může být takový postup zahájen; způsoby takových příprav na př. analy sa bývají nekuy rovněž považovány za metody. Jelikož však v nich jde spíše o ujasňování situace racionální, tj. teprve videní a nikoli řešení, je nutno tuto skupinu zahrnout i do prvního oddílu, totiž do mitod heuristických pokud to není sama induktivní hypothess/ IH/
ScanImage155.jpg
====================
Předběžná studie o povaze metod. Jack 1. Každá činnost vědomě záměrná je charakterisována strukturou do jisté mfry souvislou, kterou nazveme postupem. 2. Takový postup, jehož účelem je rychlé a spolehlivé /přesné/ uskutečňování cílů urcitého druhu a který je jim všem společný, t.j. takový postup, který splňuje tento účel v celé in řadě shodných nebo podobných případů, nazýváme 0 ǝ to dou. 3. Pokud jde bezprostředně o systematické racionální zpracování nejaké otázky nebo souboru otázek, může jít v podstaté o činnost trojfho druhu: 1. induktivní hypothe so pojmová /Infbegr/ 2. práce lohická /konání soudů/ a/ racionální: B/ neracionální: 3. práce se symbolikou. 4. Naše počitky, představy a všechno naše védom jest výsledkem zápasu naší mysli s chaosem, z nehož my si si svůj svět modeluje /Rádl/. To platí ovšem i v oblasti racionální; podle Tvrdého jest pojem v prvním stadiu induktivní hypothesou, která konáním soudů jest zjasňována a verifikována. Prosté: abychom nejak zpracovali rozsáhlý materiál v racionální sféře, tvoříme si ve své mysli pojmy jakoby na zkoušku, a jejich upotřebitelnost, oprávnenost a správnost se nám objeví až v práci s nimi. Tak si tvoříme t.zv. induktivní hypothesy pojmové. 5. Inauktivní hypothesa pojmová je začátkem každého racionálního postupu /t.zn.postupu pri racionálním zpracování otázek/. Není žádné skutečné metody v jejím oboru, neboť každá taková metoda postrádá jakékoli racionalnf opravnenosti, kterou bychom si mohli uvědomit dříve, než jí užijeme. Jde vždy jen o nápad /hype the su/; můžeme si však pomáhat seznamem takových nápadů ale to pak je pouhá pomicka, nikoli metoda. 6. Pokud jde o konání soudů /práci logickou, aktuálné promýšlenou, nikoli logistickou, tj. práci se symbolikou, nemůže ani zde jít o žádnou metodu, neboť platnost skutečného soudu je nám logicky evidentní, a to prejudičné, t.j. dříve, než byl soud vykonán nabo lépe, zároveň s jaho konáním. Soua totiž konáme jako logicky nutný. Jakékoli metods může zde být jedine povahy kontrolní, a tím spadá do skupiny druhé /o níž bude pojednáno/, neboť jako taková nutné se přenáší na práci se symbolikou, anebo má charakter heuristické metody, o níž jsem pojednel ve skupiné předešlé /aévé a o níž šíře pojednám ješte na konci staté/ 7. Často je konání skutečných /t.j. aktuálne promyšlených a ronaných soudů velice zdlouhavé a řada důkazů příliš rozsáhlé. V takových případech užíváme zkratek, t.j. konáme soudy nepravé naproti pravým, aktuálně přená racionálním a evidencf logickou provázeným/, totiž tehdy, když užijeme nějakého tvrzení, o nemž prohlásfme: toto je dokázáno /to lze dokázat/, ať už pak jsme schopni okamžitě důkaz provést anebo prohlásíme, že jsme jej zapomněli ale víme o ném/. To pak je jeden druh metod v oblasti racionální, který má charakter logické zkratky a je náhradou za pracné a zdlouhavé zdůvodňování tím způsobem, že odkazuje na podrobný důkaz provedený jinde a jindy a že užije toliko jeho výsledku. Příklady: užití vety Pythagorovy,, vét Euklidových, vzorce Heronove. Ale nemusí jít vždy o symboliku /viz Sokratovy rozhovory/. Poněvadž však není velké spolehnutí na detailní přesnost paměti, , bývají všechny dokazy fixovány v jisté symbolice; to však jen pro zřetel praktický, nikoli ze zásadní nutnosti. 8. Konečné se může nekdy stát, že se vzrůstem složitosti případu pozbýváme schopnosti pojmout vše ve svou my sl a tím i schopnosti konat bezpečné soudy. Tehdy užijeme účelné symboliky, která celý postup zmechanisuje /na př. algoritmus při násobení několika místných čísel nebo tabulky logaritmické. Taay ovšem užití symboliky je zasadní nutností. To je pak aruhý druh metod v oblasti racionální, charakteristický zvl. pro logistiku. Jejich charakterem je zmechanisování postupu racionálnfho; jsou jakýmsi pomocným zařízením. 9. Tento naposledy uvedený druh metod vyžaduje však jisté přípravy dříve /na než může být takový postup zahájen; způsoby takových příprav na př. analy sa bývají nekuy rovněž považovány za metody. Jelikož však v nich jde spíše o ujasňování situace racionální, tj. teprve videní a nikoli řešení, je nutno tuto skupinu zahrnout i do prvního oddílu, totiž do mitod heuristických pokud to není sama induktivní hypothess/ IH/