This text examines the fundamental distinction between external movements, defined as mere displacement, and internal movements, characterized as internal happenings or events. The author argues that in reality, we encounter complex combinations of various movements where we must often decide which ones are negligible based on our specific purpose. Using astronomical and geological examples, the text illustrates how a planet's orbital path can be viewed independently of internal processes like continental drift or volcanic activity, which are relatively internal to the larger system. However, the text also highlights that these internal dynamics, such as the evolution of living organisms, can significantly influence the physical composition of the environment, for instance, through the formation of limestone layers from biological remains. Ultimately, the document suggests that the classification of movement is often relative and hierarchical, requiring a nuanced understanding of how mechanical shifts and event-driven internal processes interact to shape the reality of natural phenomena and complex structures.
Pohyby vnější a vnitřní
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 6. 10. 2018
- This is a part of the original document:
- 2018
Pohyby vnější a vnitřní
Nutné je principiálně rozlišovat pohyby pouze vnější (přemísťování) a pohyby vnitřní nebo také vnitřní (dění). Ve skutečnosti se ovšem setkáváme jen s kombinacemi různých, nejčastěji mnoha až velmi mnoha pohybů vnějších i vnitřních, kdy se eventuelně musíme rozhodovat, které pohyby můžeme zanedbat, protože pro náš účel nemají větší důležitost (někdy je relativní nedůležitost tak nepatrná, že se naší běžné kontrole docela vymyká). Pod termínem „vnitřní“ nemusíme vždy mínit pohyb „ne-předmětn& yacute;“, ale může jít také jen o pohyb rovněž vnější, ale vůči nějakému jinému, jej nějak zahrnujícímu pohybu relativně vnitřní. Uveďme příklad třeba z astronomie: planeta C se pohybuje po dráze téměř kruhové (nebo více či méně eliptické) vcelku pravidelně, takže se ve většině případů nemusíme starat ani o geologické (planetologické) změny pod jejím povrchem, ba dokonce ani o eventuální kontinentální drift, který třeba i mocně mění tvářnost jejího povrchu (např. velkými sopečnými výbuchy apod.). Naproti tomu musíme brát v úvahu působení ostatních planet téhož systému, které rovněž ovlivňuje pohyby uvažované planety, byť rovněž jen málo a dlouhodobě. A přitom vůbec nemusí (ale ovšem může) jít o niterné dění událostného typu, když se přesouvají kontinenty! A naproti tomu postup evoluce živých organismů na planetě může mít docela silný vliv na geologické složení pevniny nebo mořského dna, např. sedimenty reliktů obrovské spousty mikroživočichů mohou vyvolat složení vrstev vápence, apod.
(Praha, u Martiny, 181006-b.)