The text analyzes the philosophical term "pobyt," introduced by Jan Patočka as a translation of Heidegger's "Dasein." The author argues that the Czech term is conceptually deeper than the German original, as it moves beyond simple spatial localization to emphasize the temporal character and limited duration of existence. Within the proposed framework of FYSIS – body – subject, "pobyt" is defined by birth, organized duration, and death, rather than mere accidental occurrence. While the body serves and is subordinate to "pobyt," the essence of staying or residing lies in the active, effective presence of the subject. This subject is characterized as a fundamental "non-being" leaning into the future. Ultimately, "pobyt" is presented not as a static state, but as a dynamic activity and an ongoing "presence" that constitutes the core of human being. The analysis highlights how language shapes ontological understanding, favoring "pobyt" for its ability to capture the intersection of life, body, and subjectivity.
Pobyt / FYSIS
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 16. 6. 1991
- This is a part of the original document:
- 1991
Pobyt / FYSIS
Patočka zavedl termín „pobyt“ jako překlad heideggerovského „Dasein“. Po mém soudu je však obsah českého termínu hlubší a filosoficky perspektivnější. Německé „Dasein“ svým zdůrazněním onoho „da“ čili „hic“ poukazuje spíše na jsoucnost než na bytí, a to tím snáze, že bytí je velmi často za jsoucnost zaměňováno. Pobyt však nejenom neodvádí pozornost od časového charakteru bytí jsoucna, ale naopak jej zdůrazňuje. Zároveň vyvolává jistou asociaci, která je velmi příznivá pro rozvíjení jedné myšlenky: zatímco „být-tu“ či „tu-bytí“ zdůrazňuje spíše lokalizaci, „pobyt“ vedle toho upozorňuje na jisté omezené trvání „výskytu“ na jistém místě. A pak tu je ještě druhá myšlenka, ještě závažnější a perspektivnější: o pobytě můžeme mluvit pouze tam, kde jde o něčí pobyt, tedy nikoliv o pouhý nahodilý výskyt čehosi na místě vlastně neinteresovaného. To se velmi dobře hodí pro naši koncepci, která člověka chápe jako trojinu FYSIS – tělo – subjekt. Fysis je přesně to, co máme na mysli pod termínem „pobyt“: pobyt začíná narozením, nikoliv nahodilou agregací složek či okolností, a pokračuje organizovaným trváním, nikoliv pouhou setrvačností, až posléze končí zánikem, smrtí jakožto koncem pobytu. V jaké vztahu je tělo k tomuto pobytu? Není znám případ, kdy by se pobyt obešel bez těla, ale tělo samo je pobytu podřízeno, řídí se pobytem a slouží pobytu. Není to však ani tělo, ani FYSIS, jež bychom mohli považovat za „pobývající“. Pobývání a pobyt znamená aktivitu, aktuální, účinnou přítomnost, která se děje, která ergo nastává a ihned přechází v minulost. Základní strukturou a aktivní, dějící se složkou pobytu je účinná „při-tom-nost“ subjektu jako základního nejsoucna, vykloněného do budoucnosti: to jsme my jako pobývající. ¨
(16. 6. 1991)
### 910616