This text examines the ontological relationship between the concepts of 'event' and LOGOS. The author posits that every true event unfolds through individual phases that lack independent reality but are inextricably linked to the event as a whole. An event never reveals itself entirely at once; instead, it manifests in successive stages, a concept the author supports through Heidegger's interpretation of Heraclitus's fragment concerning the Delphic Apollo. What appears at any given moment is merely a reference to the whole of reality, which it neither fully reveals nor conceals. LOGOS plays a crucial role as the only force capable of bringing reality to light in its temporality and eventfulness. It gathers and maintains the unity of the event, preventing it from dissolving into a mere series of isolated phases. The text concludes that LOGOS is identical neither to PHYSIS nor to Being, as Being itself is rendered possible only through the interplay of PHYSIS and LOGOS.
Událost a LOGOS
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 23. 7. 1991
- This is a part of the original document:
- 1991
Událost a LOGOS
Každá (pravá) událost se děje tak, že postupně ukazuje a zase ukrývá své jednotlivé fáze. Fází přitom míníme určitou část resp. úsek událostného dění, které samy o sobě nemají žádnou skutečnost, ale jsou neodlučně spjaty s celkem události. Událost se tedy nikdy nemůže ukázat celá najednou, ale ukazuje se takříkajíc po etapách; ukazuje se přitom bez ohledu na to, je-li to čímkoliv nebo kýmkoliv vnějším zaznamenáno či nikoliv. To, jak se událost v tom kterém okamžiku ukazuje, je pouhým poukazem na celou událost, ale není ani jejím skrýváním, ani jejím odhalováním. Heidegger (GA 55, 177n., 1943 a 1944) proto interpretuje v tomto smyslu Hérakleitův zlomek 93, týkající se Apollóna, „vládce delfského“: to, co se ze skutečnosti (která je vždy časová) právě nyní a zde ukazuje, je pouhým poukazem ke skutečnosti jako celku. A ten poukaz ani onu skutečnost v jejím celku nevyjevuje (Hérakleitos užívá slova LEGEIN, k tomu se vrátíme), ale ani ji na druhé straně neskrývá (neboť ona se přece skrývá sama). Teprve LOGOS je s to přivést na světlo skutečnost celou, tj. v její časovosti, událostnosti, dějovosti. Pouze LOGOS je na jedné straně schopen sebrat a udržet pohromadě (či lépe: v jednotě) samu událost, aby nebyla pouhou sérií jednotlivých fází, a pouze LOGOS nám může umožnit chápat událost jako celek. Proto LOGOS nemůže být chápán jako totožný s FYSIS, ale nemůže být ztotožňován ani s bytím skutečnosti (jakožto pravého jsoucna resp. pravé události). Bytí není základem, neboť je možné jen díky FYSIS a LOGU.
(910723-1)