The text discusses the complex problem of objective and non-objective intentions, which spans various philosophical disciplines. The author argues that because any philosophical field must represent the whole of philosophy, the topic can be approached from multiple perspectives. The study specifically adopts the viewpoint of philosophical logic, distinguishing it from psychology, formal logic, and modern logic. The central focus is on the nature of concepts and conceptual thinking. The author asserts that neither psychology nor modern logic possesses the necessary tools to resolve the issues surrounding conceptual thought. While philosophical logic may utilize findings from these fields, it must inevitably transcend them to reach a comprehensive understanding. The text emphasizes that the problem of intentionality and object-directedness requires a philosophical depth that standard logic or empirical psychology cannot provide, necessitating a specialized philosophical-logical methodology.
Intence předmětné / nepředmětné
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 21. 12. 1992
- This is a part of the original document:
- 1992
Intence předmětné / nepředmětné
1. Problém předmětných a nepředmětných intencí představuje téma velmi rozlehlé, které nelze uspokojivě zařadit do jediné filosofické disciplíny. Není to jen proto, že obecně filosofické disciplíny mají zásadně jiný vztah k celku filosofie než vědecké subdisciplíny k určité odborné vědě, totiž že každá filosofická disciplína musí být v jistém základním smyslu filosofií celou a že její odlišnost spočívá jen v metodickém soustředění na určitý okruh problematiky. Jak problém intencionality, tak problém předmětnosti má více ohnisek či jakýchsi gravitačních center, takže je možno k našemu tématu přistupovat z různých východisek, a tedy i za pomoci rozmanitých metod. Motivy rozhodnutí pro to či ono východisko mohou být výzkumné, strategické, systematické, pedagogické nebo jiné.
2. V následujícím výkladu se zprvu přidržím toho ohniska, které beze sporu náleží do kompetence filosofické logiky. Obhájit filosoficko-logické hledisko znamená především vyjasnit vztah, resp. distanci neboli „nevztah“ filosofické logiky na jedné straně vůči psychologii, na druhé straně pak vůči tradiční formální logice, jakož i vůči tzv. moderní logice. Vymezením tohoto druhu se tu pochopitelně nebudu zabývat, protože by nás to odvedlo k jinému, snad ještě rozsáhlejšímu tématu, jemuž je naše téma v jistém smyslu podřazeno a podřízeno (s tou výhradou, kterou jsme před chvílí uvedli).
3. S upozorněním, že existují možné přístupy jiné, se na začátku soustředíme na otázku pojmů a pojmovosti, a to v takovém chápání obojího, aby se z toho stalo bez dalšího podrobného vysvětlování zřejmým, že ani psychologie, ani moderní logika nedisponují myšlenkovými prostředky, jimiž by se o řešení celkového problému mohly legitimně byť jen pokusit. Řešení problému pojmového myšlení bude jistě s výhodou opírat některé své částečné úsudky o některá zjištění psychologická nebo zase formálně logická či moderně logická, ale bude je muset nutně překračovat (a to způsobem, v němž filosofa ani psycholog, ani logik nebudou moci dost dobře doprovázet).
(Praha, 921221–1.)